Měla jsem povícero koček doma v bytě najednou a byt mi nesmrděl. Nesmrdí ani pes a nesmrdí ani kočka. Pokud něco smrdí, tak jedině jejich výkaly, ale pokud je máš dobře vychované, tak svoji potřebu vykonávají v kočičích záchodech, a na tobě je, zda je včas uklidíš nebo je tam necháš povalovat delší dobu. To se týká bytu. Pokud bydlíš v baráku, tak není problém je naučit svoji potřebu vykonávat ven. Měla jsem kočky a kocoury a na nich bylo, aby si sami vybrali, kde chtějí žít. Většinou se drželi v domě, a ven se chodili jenom projít nebo si na pole šli ulovit nějakou myšku. Ve dveřích měli dvířka, takže nebyli ničím a nikým omezování.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
1
1