Ale houby, píšu o reálných zkusenostech. Už jsem viděla řadu
šlechticů v dokumentárních filmech. Potomci starých českých rodů, a
vesměs zajímaví lide, s velkým charismatem. Samozřejmě výjimky mohou
byt.
A to o tom vzdělávání mimo školu je fakt, jsou to taky zname zkusenosti a
jsou o tom studie a zajimave úvahy. Jenze jaksi nebylo to žádouci ani za
socialismu, ani teď.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
1
1
já jen píšu, že se mezi sebou jinak,
než s někým mimo jejich komunity, baví...!!! S tím vzděláváním mimo
školu za socialismu nemáš pravdu... děti četly mnohem více knih než čtou
nyní... mladí se vzdělávali v různých kroužcích... spolcích...
odborníci měli svá setkání, kde si předávali své znalosti a
vědomosti... podniky posílali své zaměstnance na různé odborné semináře
a konference... zkus si přečíst třeba něco o životě konstruktéra z
mladoboleslavské Škodovky, pana Hrdličky... a takových bylo mnohem více,
kteří když chtěli, tak možnost vzdělávání mimo školu, měli... akorát
se o nich tolik nepíše... 
2