Nejsem jak se říká ani eurohujerka ani rusofilka. Jenom mně vadí, jak jsme si nechali všechno lacině prodat nebo zrušit... Takže vítejme v dalším protektorátu jako stát druhé kategorie. My asi musíme stále někomu posluhovat, klanět se a lézt do zadku.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
1
1
1
1
