Bydlení na vesnici je fajn,pokud je k dosažení předškolní a školní zařízení i lékařské ošetření.
což je bohužel již velice omezeno... páč téměř vše, co se před
srandapučem v 89-tém vybudovalo... co fungovalo... a co občanům
prospívalo... se po srandapuči demokraticky, ve prospěch jedinců,
zlikvidovalo...!!! 
My tu nemáme ani jedno z toho, co jsi tu napsala, dokonce ani obchod, ale vzhledem k tomu, že tu většina lidí má jedno nebo i dvě auta v rodině, tak to dojetí cca 4 km, není až tak hrozné. Krom toho jezdí ráno školní autobus přímo z vesnice. Horší to mají lidé, kteří auto nevlastní a jsou odkázáni jen na autobus nebo na hodné sousedy, kteří je tam, kam potřebují zavezou. Já tu bydlím ráda i přesto, že tu nemáme ani jedno z toho, co jsi jmenovala.
My tady máme kromě ZŠ všechno. Sice obchod je COOP Jednota ale do nejbližšího supermarketu cca 9 km, do centra Brna autem 25 minut, do Vídně asi 40 minut. Hlavně je tady krásné prostředí. Až na ty turisty od jara do podzimu. Za to v zimě je tady boží klid.-))
a ta chybějící ZŠ je docela průser...
páč vzdělání, je základ veškerého úspěchu v životě jednotlivce...
ať už osobního... rodinného... a taky pracovního...!!! Podívejte zde na
diskuzi, co dokážou napsat někteří jedinci, pro které byla povinna
školní docházka, tři nejhezčí roky jejich života... 
Hůř by si nejspíš zvykal člověk městský,než místní rodák.Tím spíš v zimních a nevlídných měsících,kdy se moc nedá chodit ani do přírody.
Žila jsem 20 let v Praze. Toho života tam jsem měla dost a vrátila jsem se zpět do stejné oblasti, kde jsem žila většinu svého života.
Z Prahy jsem odešla už před padesáti lety,v metru bych nejspíš
zabloudila. 
Každopádně vím,jak těžko se mi v těch
dřevních dobách zvykalo v severočeském pohraničí.Nakonec jsem si tamní
kraj zamilovala.
1
1
1
1
1