Byla to náhoda,nebo osud nevím..já nikdy nepřemýšlela,že bych mohla žít někde jinde nebo dokonce po tom toužila vůbec né. Po rozvodu jsem byla dlouho sama a najít trochu schopného chlapa byl problém... Jinak já do revoluce byla spokojená,štastná..měli jsme krásný byt..práci,auto, chatu se zahrádkou,rekreaci na chatkách na Vranově..jezdili jsme po termálech po Slovensku taky do Tater...nepotřebovala jsem k životu moře,nejezdíme tam ani ted,raději do Alp na hory tam je fajn. Jo přesně tak jak zvonílci začli cinkat a provolávat slávu Havlovi..to byl začátek zlomu a věděla jsem,že bude zle,že z toho nic dobrého nebude...nejvíc mě zasáhlo to,že jsem přišla o práci a dobrou práci která mě bavila na tehdejší dobu i skvěle placena...pak se začlo bortit vše a republika je tam kde je a přesto se najdou hlupáci kteří opět tleskají...nepoučili se...
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
1
4
3
, hlavni je, ze jsi spokojena ty sama! Podle poctu
hodin, ktere zde travis, se da usuzovat, ze to zas takova slava nebude! Jsi
zrejme rada stredem pozornosti a proto se ti tu asi libi...s Nemci vychazim
vetsinove velmi dobre, zvlaste pak s Bavoraky, kteri jsou hodne podobni
mentalitou Cechum, neni to ale zrovna muj vkus, zvlaste ne ti, kteri vazi nad
100kg. Nechces li, aby se mluvilo o tobe, chovej se jinak!
1
1
ale při
své neodolatelné touze, upozornit zdejší diskutující svět na svou
existenci, musí něco napsat přeci...!?! 
