Tak aby nemohlo dojít k nějakému ohlupování,pár slov o rodině Václava
Havla a oprávněnosti polistopadových restitučních nároků Ivana a Václava
Havlových.
Otec matky bratrů Havlových - Hugo Vavrečka - byl z chudé českomoravské
rodiny,ale dokázal se vypracovat. Byl redaktorem Lidových novin, velvyslancem,
ministrem, spisovatelem a jedním z ředitelů Baťových závodů. Ani jejich
otec nebyl jen podnikatelem, ale zajímal se taky o politiku.Před volbami v
r.35 spolu s H.Ripkou,sepsali program Demokracie řádu a činu, který měl
paralyzovat zdejší sympatie k fašismu.
Strýc Miloš byl velký fanda filmu,již v mladém věku založil filmovou
továrnu AB,o kterou jej Němci po okupaci připravili.V červnu odvedlo gestapo
M.Havla do Petschkova paláce,kde byl šikanován a několik týdnů
vězněn,než ustoupil nátlaku.Ztratil ve firmě majoritu, ale mohl dál
podnikat v Lucernafilmu.Jakožto homosexuálovi mu ale neustále hrozil
koncentrák.S Němci tedy musel jednat velmi opatrně.Slova režiséra
Brdečky:
"Stal se z něho obratný tanečník mezi vejci nesnadné protektorátní
situace. Na jedné straně pomohl desítkám lidí svými intervencemi a osobní
aktivitou, na straně druhé se přátelil s exponenty okupační moci."
Vymohl mj. propuštění J.Kvapila z vězení a J.Scheinera z koncentračního
tábora.Intervencemi u německých úřadů dosáhl Havel propuštění mnoha
obyvatel protektorátu.Jeho přičiněním nemusely stovky českých kulturních
pracovníků nastoupit na nucené práce do
říše(např.Vávra).Zaměstnával spisovatele(např.Drda a Řezáč),
kteří měli být nasazeni do Říše,v posledním údobí války zaměstnával
i mnohem více herců, než bylo ve skutečnosti třeba. Finančně podporoval
rodiny zatčených i ilegální pracovníky.Zasadil se i o zastavení stíhání
několika svých blízkých,mj. se jednalo i o Vítězslava Nezvala.Přesto byl
po válce obviněn z nepřístojného chování v době okupace a byl vyloučen
z jakékoliv činnosti v české kinematografii.Snaha o Havlovo soudní
potrestání byla velká, ale důkazy chyběly a
v r.1947 bylo řízení zastaveno. M.Havel přišel o Lucernafilm, který
existoval od r.1912 do roku 1949
V r.52 se mu podařilo emigrovat.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
1
1