Fakt je ten, že se najdou vzácné vyjímky. Ale drtivá většina klientů
dětských domovů plynule přechází do nápravných zařízení...
Já to nechápu. Copak ty děti nemají nejbližší příbuzné, kteří by se
jich ujali?
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.

