Víš Jessie, i bezdomovci mají svou životní dráhu a ta se začala kazit alkoholem. Několi desetiletí jsem jezdil vlakem do práce a několikrát jsem zažil bezdomovce, jak klimbali na sedadle o v rozkroku se jim najednou šířila vlna moči. V některých vagónech to v létě někdy už odporně páchlo a člověk musel vyhledat vagón čistější. Na mé stížnosti u průvodčího odpovídali tito, že nemůžou nikomu (ožralému, nebo smrdícímu) bránit ve vstupu do vlaku. No a ta sedadla vyměňují po každém znečištění, ale vlak musí do depa a stojí to hodně práce a peněz. Při dni otevřených dveří jsem tohle téma také zmínil a bylo mi odpovězeno, že je měsíčně stojí vandalizmus miliony a miliony (i rozřezaná sedadla, smirkovým papírem zničená okna, rozbité zařízení a pospeyované vagóny ve vnitř i vně).
No a ještě jeden zážitek, tentokrát z parku. Na lavičce spí špinavý chlap, poklopec otevřený a z poklopce mu visí Frantík. Lidi i děti chodí okolo, nikdo se už nepohoršuje, asi běžná záležitost. Vídeň je tolerantní město, každý si může dělat co chce. Třeba močit ve vestibulu nádraží v rohu na zeď (jsem viděl).
