Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Koudelka dělá pro Amíky a Afganistán je projetej. A zaplatili jste to na daních.

Na tom jsme se vetsinou shodli, myslim. To je jasné jako facka .

No nám. Příznivci demobloku a toho jediného správného názoru by se s tebou hádali.

To vím . Kdyby se hádali slusne a věcně, tak to mohou. Obávám se ale , ze by spíš nadávali.

No,ten kdo musel tvrdě makat rukama,toho to předstírání činnosti možná i bavilo :-)

Vím, byly různe cinnosti. Kdyz jsem presla z hygienické stanice do školství, tak tam byl zase fofr až moc.

Tak to jsi musela organizovat ty lampionový průvody 1 listopadu nebo kdy to bylo. To byli časy

Lampionove nejak nepamatuji. První maj, to ano. Ale mně se to líbilo, vzdycky jsem se s někým seznámila .

Spíš se kazdej snažil sehnat podpultovy zboží a úplatky jely ve velkým. A páteční výrobky byly často šmejdi, se říkalo.

Protoře už se šlo ve 12 domů,to je jasný ne ?

No právě

A gastronomie (až na luxusní podniky pro bolsevicky papaláše) byla tragická - to ještě i pár let po revoluci.

Ále....to je věc názoru. Zase to bylo stylový. STYLOVÝ

To vychází z logiky věci uzavrenyho státu, kdy řadoví kuchaři pod RaJ nemeli kde vzít zkušenosti ze světa a hlavně jim to bylo u joudele, co otravum flaknou za slichtu na talíř, neměli kam a proč vyrůst.
Jedna věc byla propaganda, jak všichni pracuju pro blaho socialistickyho zřízení, druhá věc byl každodenní život, kdy se kazdej snažil urvat z toho mála hlavně pro sebe a v tehdejším pojetí byl docela rozšířenej i ,,klientelismus".
Na cistej komunismus, ke kterýmu se socik měl dopracovat, lidi fakt nejsou a nikdy nebudou stavěný.

Neverim, ze by kuchar nevařil jak nejlíp umí. Do vareni se promítá osobnost, je to kus mě samotne. Uvařím a potajmu se dívám, jak jim chutná. Je to strašně osobni a citlivá věc.

Jenom čtu zajímavé téma. A protože k tomu nemám co říct, tak držím klapačku.-)

Je to právě o motivaci. Tam nebyla ta profesně přidaná hodnota konkurenčního boje ovlivňujícího i výslednou kvalitu (která zajímá zákazníka - měla by), finančního ohodnocení a kariérního růstu - nebo na úplném minimu. A to nejen v té gastronomii.
Že na tohle někteří zapomněli, bude tím, že si kazdej pamatuje raději jen to hezký.

Že nebyl konkurenční boj? To nevim. Pamatuju si dodnes, jak mi táta při nástupu do pracovního procesu říkal, že se musím pořad snažit být lepší, nez ti druzí, ve vsem, uváděl i konkrétní maličkosti. Provázelo me to celým životem.

Tvuj tata byl uvedomely a zrejme i dobry stranik, nediv se mu .Myslel to s tebou dobre.

Byl to dobry človek, co miloval lidi, a tisíc vecí se mu v životě povedlo udělat.

Je dobre, kdyz je potomek hrdy na sveho rodice .

tož záleží na tem, co si kdo pod pojmem gastronomie představuje... zda-li pořádnou porci výborné svíčkové... nebo segedýnu... a nebo ještě lepšího opravdického knedlo-vepřo-zelového... z které se dokázal nasytit... a pak třeba si dal ještě výborné domácí buchty, od paní kuchařky v bílé zástěře... a nebo mít na talíři 50 gramů rádoby křepelčího masa (většinou kuřecí z Polska)... jeden uvařenej americkej brambor, z Českého Brodu... a větévku rozmarínu (k hovnu)... k temu pak něco z rozdrcených sušenek zalitých šlehačkou a nahoře pro ten nóbl pocit, položenou jahodou... hrdě zvaného dezert... od pana šéfkuchaře, s michelinskou hvězdou na čele...!!!

To jsi popsal přesně . Já primo nesnáším ty "pomalovane" talíře, kdy se talíř "umělecky" poblemta nějakou omáčkou nebo čím. Z toho se mi primo zvedá zaludek.
Osobně si v dnešní době davam nejradsi prostě řízek. Tam se toho dá zkazit nejmíň. Je to pořád lepší, nez nějaké ty nečitelné omáčky.
Za socialismu jsem milovala savojsky řízek. Marně jsem pátrala po receptu, aby byl tak nádherně nadychany. Asi to bylo tajemství šéfkuchaře .

i se mu říká farářský řízek

Ježiš, já mám hlad...
Jo, vypadá tak, ale to obaleni ve vajíčku jsem zkoušela, bylo to dobré, ale pořád ne, jako v tech socialistických hospodách. Podezřívam je, ze to obalovali v nějakém těstíčku, do kterého přidali prasek do pečiva. Zkoušela jsem i sníh z bílků, ale pořád to není ono.

neee )))

proto tolik šmejdáckýho zboží z Německa... z Francie... tam končí v pátek spousta firem taky ve 12:00 hod. Podle tohoto hodnotícího kritéria končí automobilky v USA zřejmě již v 9:00 hod.

zřejmě si pracovala v kanceláři , že nebylo co dělat a nudila ses

V laboratoři, mladá holka mezi babami. Ráno přišlo par vzorků, za hodinu to měla jedna (já) hotove, a do odpoledne se sedělo a kecalo.

tak šlo, najít si práci jinde... a bylo by vyřešeno

Vsak jsem tam taky vydržela ani ne pul roku. Jen ze jsem poznala, jak se taky někde "pracovalo".

Tak já nevím - nikdy mně nenapadlo abych byl pohoršen - když mistr pro mne neměl práci - ta almužna byla stanovená - ať dělník pracoval nebo ne. Ale to nebylo všude .

Ja jsem nebyla pohorsena. Byla jsem nešťastná, ze mi budou zazlívat, ze beru peníze za nic.

Tvoji spolupracovníci ? Vždyť si zvládla za hodinu práci za všechny - jak popisuješ . Tak ti by ti těžko něco vyčítali.

Ony se ty damy tvářily, ze jsou důležité, i když nic nedělají . Měly jednání a porady a školení...

teda, ted jsem konsternována já si vždy musela práci poctivě odvézt, a moc času jsem neměla. Tak akorát na kafe, oběd a snad na wc . kde jsem to žila ?

Kde ? V blbým socialistickým podniku kde se muselo makat Jessie si to uměla zařídit

a jooo

Jak říkam, byla různá zaměstnání. Pak jsem taky poznala administrativu jednoho velkého podniku. Velká budova, plná kancelari po cca 2 ženských. Nahore trunil ředitel, náměstci a plno funkci vytvořených na míru. No a to se vzal nějaký "důležitý" papír, nasadil se důlezity výraz, a oběhly se s nim kanceláře, vsude se pokecalo, práce hezky ubíhala. Ale třeba mzdové, skladové účetní, ty mely práce nad hlavu.

Jess, nic ve zlým, co ty jsi vlastně dělala ? Já po 10 letech opustila administrativu a šla normálně do provozu. na třísměnný provoz. .Měla jsem 3500( v tu dobu) a zažila tolik srandy jako už nikdy v životě. Pak muž začal podnikat... a sranda skončila...ale s odstupem času, to vidím pozitivně

Psala jsem to. To první byla Hygienická stanice, to byl strašný moloch, kde se zašívali různé existence. Do pul roku jsem utekla, tam se nedalo vydržet.
Jinak jak píšeš, tak v tom provozu věřím, že byl krásný život, dost práce a lidi, co se jí nebojí.