Náš prezident jako jediný jde s kůží na trh a ma odvahu vyslovit to, co si mnozí jen mysli. Je to rozdíl proti Čaputové, jejíž nic neříkající projevy nikoho neurazí a jsou úplně bezobsažné a zbytečné. Tihle poslušní ve stádu bezradně hledají, odkud vítr vane, čekají na pokyn nekoho silného, kdo jim řekne, co mají říkat. Jsem hrdá na starého nemocného prezidenta, štvaného a uráženeho smečkou, který se nebojí a tu pravdu říká.
Předmět diskuze: Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
1
3
1
