sice se to říká, nereagovat na ně, jen občas má člověk je za ty kecy
srovnat na jednu hromadu...mě akorát dokáže vytočit to, že se vědomně
překrucuje něco, v čem jsme žili a pamatujeme si to...nikdo přece
netrvrdí, že to bylo vše dobré nebo ukázkové, jen to k životu prostě
bylo, nebo jsme uměli žit a nemuseli jsme byt těmi věčně omílanými
komunisty nebo stb...a teď zase bude řevu na jistých místnostech od jistých
lidí 
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
3
1