Představme si prkno, které je v polovině nad propastí. Nad propastí stojí politik a na břehu voliči. Politik mudruje a dav poslouchá. Najednou začnou z prkna pomalu odcházet. Jeden, druhý, třetí... Politik znejistí, začne slibovat a hanět druhé politiky. Odchází další voliči... Politik začne vyhrožovat a odejdou všichni... Tím chci říct, že elita není nedotknutelná a všechno mají v rukách obyčejní lidé. Za všechno dobré a špatné se musíme zodpovídat sami sobě. Ale opět to spousta lidí hodí těm, kteří už několikrát zklamali. Jak jsme všichni zdánlivě chytří, tak jsme i nepoučitelní... Jenže koho volit z toho našeho politického hnojiště a kdo je to nejmenší zlo pro naši republiku?
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
