Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Já taky ....)

Miláčkové moji.-) Až skoro ve 13 letech. A to jsem chodila za Pavlou. Diskuze- psaní- povídání a U Pavluše. Pavla bydlí na půl cesty mezi mnou a Brnem. Byla to taková moje adoptivní matka...Dodnes z ní mám obrovský respekt a tenkrát možná i strach. I když mně nikdy neřekla křivého slova a vždycky stála při mně. Pamatuji dodnes, jak jsem se jí naprosto vážně zeptala, jestli můžu jít ven... Je to možná smutné ale já jsem byla od pondělí do pátku většinou sama doma a fakt jsem brala Pavlu jako druhou matku... Až později jsem začala chodit na Metal a na Malou samotu. Tam mě stáhla Baru, když Pavla z rodinných důvodů přestala chodit na svoji místnost a ta se celkem rozpadla. A teprve potom jsem občas zašla na Komunisty nebo Islám... Já mám na Lidé.cz. jenom dobré vzpomínky a spousta známých sem přešla.
Sakriš, já nejsem zlá. Jenom někdy urýpaná. Ale mám každého z vás více nebo méně ráda a když tady nikoho delší dobu nevidím, tak si o něho dělám starost. A už opravdu dobrou moč. Opr: noc

Moc hezké . A co dělá dneska ta Pavla, je tu nekde?
Vzpomínám, jaka jsem byla ja v 19. Hodně jsem cetla a neumela moc mluvit s lidmi. V tomhle máš výhodu, internet je dobry tréning komunikace. Hodně jsem ztratila, že jsem nedokázala v pravou chvíli mluvit. Kdyz jsem vpadla do diskuzi, změnilo me to. Rozvíjí to i myšlení. Pokud tedy nekdo neustrne na prihlouplych diskuzich, kde se deset lidí ráno pozdraví, večer rozloučí, a mezitím je pár smajlíků a o kdo jedl .

Pavla79. Má dvě dcery v mém věku. U ní se plácalo páté ořes deváté a s prudiči si rychle poradila.-) A ze začátku jsem byla taky pěkně zaražená. Než jsem se otrkala .. Stačila před lety stihnout rozvrátit místnost Metal a spousta metlošů mně nemohlo přijít na jméno. Trvalo to hodně měsíců a spoustu omluv než mě Zuzka vzala na milost.-) Tady má Metal 666... Hlavně jsem měla štěstí na pohodové místnosti.-)