Dnes jsem se rozhodla, že zajdu na oběd...
V restauraci byli fakt milí...když jsem řekla,že nejsem
bezinfekční...nabídli mi samotest..dokonce jsem si mohla vybrat jestli z
nosu nebo slintací.... Ježíš slintací jsem ještě neměla. Slušně jsem
zvedla zrak , zda by vadilo, kdybych zkusila oboje.
Slečna servírka nejdriv namítla, že je to drahé.. ale ja jsem fakt mrkala,
jak retardovana mrkaci panna až mi dala oba...
Kolem mě seděli a jedli další hosté...s radostí jsem se začala šťourat
v nose.... Žádný krajíčky, člověk musí být zodpovědný...nabrala
jsem celej obsah jedný dírky a důsledně si ho prohlídla..paní u
vedlejšího stolu si odkašlala..úplně mě vyděsila ...snad není
infekční...zvažovala jsem jestli toho sopla mám vrazit do druhé dírky
nebo ne...snažím se ho sklepnout do testovací nádobky.. a paní vedle se
zvedá k odchodu... ani to nedojedla. Tak nevím jestli jsem zvolila správnou
restauraci. Jestli to jidlo fakt není dobrý. Jenže já si zatím nesmím
objednat, tak vlastně nevím co je na jídelním lístku.
Konečně jsem sklepla nudli do zkumavky a vyjekla radostí. Jak ta svině
vůbec nešla dolů. Druha dírka proběhla hladce...mam uz grif z ty
první.
Než se to zbarví sbírám si sliny...abych mohla naplňovat do druhého
testu.
Restauraci opouští další stůl...a já s hubou plnou slin přemýšlím,
jestli mi to testování za to stojí. Vezmu nádobku a plivu.... ty jo..takovej
pěknej plivanec...restauraci opouští posledni hosté...a ja začínám mít
strach jestli za svoje peníze dostanu pozivatelny jidlo... kam všichni
odešli?
Jsem rada, ze nakonec to samotestovani muzem delat rovnou u stolu a podělit se
o zážitek s ostatními hosty 😉
Ps: je to jen příběh s úsměvem s nadsázkou a recesí na dnešn
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
2
.