Žádný soudce nebude rozhodovat o tom, co si mam myslet. V případě Kramneho zrovna. Nepřímé důkazy neberu. Takovy rozsudek me nepřesvědčí, ze je vinen. Nemyslím si ani, ze je nevinen. Proste nevim a nevyjadřuju se k tomu. Nechápu tu potrebu zaujmout rychle nějaké stanovisko a za to se pak "bít".
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení