Nevyšlo. Je to vzdycky ještě horsi, nez kdyz jsem sama. To aby člověk ještě diplomaticky urovnaval rozdily v názorech a kazdou chvili uraženeho spoluspravce chlacholil. Pritom by mi stačilo mit nekoho, kdo bez řečí utne pokus o vyvolání sporu a dotyčnému to smaže.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
