Před 10 lety skončilo analogové vysílání a bylo nahrazeno digitálním. Pokusím se o stručný popis hlavních rozdílů.
- Analogové vysílání umožňovalo na jednom kanálu (na jedné frekvenci) přenášet pouze signál jednoho zdroje, např. ČT1. Obrazový i zvukový signál byl k nosné vlně modulován amplitudově, podle signálu se mění amplituda (rozkmit) nosné vlny. Tento analogový přenos krom toho, že každá stanice musela mít vyčleněný svůj kmitočet byl náchylný na rušivé jevy, což se projevovalo zrněním obrazu, nebo šumem ve zvuku.
- Digitální DVB-T2 (z anglického Digital Video Broadcasting –
Terrestrial) umožňuje přenos až 20 stanic na jedné frekvenci (tzv.
multiplex), kdy se signál před vysílačem digitalizuje, nebo už při jeho
tvorbě vzniká jak digitální. Signál je v číslicové formě binární
soustavy (pouze jedničky a nuly) např. číslo 147 v desítkové soustavě tak
jak je známo vypadá v binární takto: 10010011
Frekvence DVB-T2 jsou přibližně od 480 do 680 MHz , antény jsou různých tvarů, např.
https://svetla-elektro.cz/87-thickbox_default/tv-antena-venkovni-dvb-t2-se-zesilovacem-horizontalni-vertikalni-22-db.jpg
Vykrytí signálem DVB-T2 je malé, např. zde co jsem není žádný signál,
takže lidé používají buď satelitní přijímače, nebo IPTV (z
internetu).
Za sebe - TV jde zcela mimo mne (z časových důvodů, nedůvěra, ...) takže
už přibližně deset roků žádnou TV nemám, ale ani předtím jsem nijak
nepreferoval televizi. Příbuzní to o mně vědí a když se u nich vyskytnu,
tak s ohledem na mojí averzi k tomuto médiu vypnou bednu, která u nich jinak
běží non-stop, aniž by jí někdo vážně sledoval (pouze jakási kulisa -
obrana proti tichu).
