https://zpravy.dt24.cz/domaci/desivy-clanek-o-vaclavu-havlovi-a-jeho-rodine-leti-jako-hurikan-ceskym-internetem/?fbclid=IwAR3hEWZn1qV7dYXUPM-Ldp8ZBw3LBhccMiAUm2eFMTl7WU_HGx9y1xRjytk víme,že to byl darebák který dotáhl republiku tam kde je...
https://zpravy.dt24.cz/domaci/desivy-clanek-o-vaclavu-havlovi-a-jeho-rodine-leti-jako-hurikan-ceskym-internetem/?fbclid=IwAR3hEWZn1qV7dYXUPM-Ldp8ZBw3LBhccMiAUm2eFMTl7WU_HGx9y1xRjytk víme,že to byl darebák který dotáhl republiku tam kde je...
To jsou známé veci, ten clanek pry stahují, nechápu proč, když to
všichni dávno vedí.
Mne se líbí tohle vyjádreni:
V ekonomice mají Havlovy praktické nápady jednoznačně devastační až katastrofický vliv (temné slušovické nitky, likvidace zbrojního průmyslu), v ostatním vliv nulový, případně lživý a dezinformační (kapitalismus tady nikdo zavádět nechce, co bych dělal s Lucernou a Barrandovem). On ostatně ekonomice a řízení rozuměl stejně dobře, jako já tomu baletu, proto to až zoufalé upnutí na Čalfu.
V zahraniční politice se jeho význam omezil na vykonávání pozice operatéra pohybu osob ve vrátnici Bílého domu (lidově vrátný), což je jistě významná role, ale od prezidenta by člověk očekával trochu víc. Všechno ostatní se omezuje na šťouchání klacíkem do oka Václava Klause (rudolfinský projev), na totéž ve směru do Moskvy a jediným trochu odvážnějším počinem, který by bylo možné přirovnat k nakopnutí koulí protivníka, bylo uvržení pana Sládka do hladomorny v den prezidentské volby. Pořád se mi to ale zdá na hradního pána málo.
Významnější Havlova role byla v oblasti společenské. Po úvodním heroickém vpádu do světa módy v oblasti délky pánských kalhot (nad kotníky, to bylo naposled za císaře pána!) byla důležitá i jeho úloha v oblasti kultury. Na poli autora divadelních her se bohužel neprosadil (lidový soud zní: Nekoukatelné!)
Z celé té "Havel - dynastie" mi byla nejsympatičtější Olga,
zakladatelka VDV (Výbor Dobré Vůle)
Nechce se ani věřit, že za 11 dnů to už bude 26 roků, co opustila tento
svět.
Její motto:
„Přáli bychom si, aby právo na důstojnou existenci měli i ti, kteří
žijí s postižením nebo duševní nemocí, lidé opuštění a staří, ti,
kteří mají jinou barvu pleti nebo jiný způsob života, ti, kteří se
ocitli v nouzi nebo je zastihla zákeřná nemoc.“ (Olga Havlová)