Cenu plynu určí ruská centrální banka
Jestliže by tedy západní státy přistoupily na placení rubly, byly by tak
odkázány na to, v jakém kursu jim Centrální banka Ruské federace bude
rubly prodávat. Stanovení kursu by bylo čistě na její libovůli. Vlastně
ani dnes si nemůžeme být zcela jisti, nakolik je současný aktuální kurs
83 rublů za americký dolar uvěřitelný. Tím spíše, že jde o téměř
stejnou hodnotu jako před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Pokud se tedy
ruská centrální banka rozhodne kurs rublu stanovit třeba na 40 rublů za
dolar, znamenalo by to pro evropské odběratele ruského plynu jeho
dvojnásobné zdražení.
Putinův „rublový“ dekret je tedy pastí, do které by Západ za žádnou cenu neměl lézt. A je velmi pravděpodobné, že do ní skutečně nevleze. Jednak umí počítat, jednak už nyní například Německo čelí obrovské kritice, že se nechce ruského plynu jen tak vzdát. Ačkoli se to zdá být v tuto chvíli z říše sci-fi, alternativa vůči plynu z Ruska existuje. Tou je plyn z Norska, zkapalněný zemní plyn z USA či dalších zemí, odkud již dnes Evropská unie tuto komoditu dováží.
