Já třeba trpěla na alergii (ze stresu) a ani jsem o tom nevěděla, prostě mě vše postupně přetěžovalo. cítila jsem se jak vánočný stromeček na kterém všichni visí. Ochrnula mi polovina obličeje. To se nezzjistilo nic, nalili do mě antihistamika a já najendou obživla. A všecko krásně fungovalo a já byla nadšená, a najendou se mi objevily na noze žíly... a drobné žilky. Do té doby jsem měla krásné nožky. A vida, Zodac prostě uvolňoval i cévy a ty se oslabovaly. Celá jsem byla ospalá a bez energie. Teď jsem zvolnila, i díky koronaviru. Prostě na něco je toto zvolnění dobré. zocac si dám jendou za 14 dní nebo měsíc, kdy mi naskáčou fleky a nechtějí zmizet. Prostě v mém věku již těžko snáším, když je hodně věcí najednou a nestíhám, do toho řvou vnoučata a něco chystám. A třeba se mi nedaří, to začnu chytat paniku že to nedám. A lup: už cítím že tělo začne protestovat. Prostě psychika je mocná čarodějka.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
.
Ideálně má být natolik nasycen,aby
neměl myšlenky na lovení jinde.