To si ale nerozumíme.Staří lidé si nějaký sešup ani neuvědomují,protože si na tenhle způsob života postupně zvyknou a ani jim nevadí.Natož aby jej vnímali jako vzdání se.
Vykonávání nějaké profese do nejzazší možné doby je prospěšné nejenom kvůli financím a zmíněnému režimu,ale i setkávání se s mladšími lidmi.Člověk je nucen o sebe dbát a procvičovat i šedé buňky.
bohužel nemůžu teď kvůli koronaviru pracovat. takže se otravuji, chodím občas s vnoučaty, vyvařuji ale to je furt o ničem. Taky vodím maminku a švagrovou po doktorech nebo na procházky, což je taky otrava. Zajímalo by mě čím se baví důchodkyně :-)) fakt vážně, co může ještě bavit starou bábu.
Věk může obrousit vysoké nároky,které si člověk vždy nakládal.Nemá pak pocit provinění,když si trochu zalenoší,protože oddechový čas je nutný k načerpání sil.Jen to holt musí umět správně vybalancovat.
Mě by bavila moje bývalá profese,ale už bych nemohla dojíždět do Prahy.Pevný režim mi tedy udržuje pes a teď s tou distanční výukou ještě víc i vnoučata. (Ale asi nejvíc mě baví,když si s kamarády otevřeme dobré bílé žernosecké ,přítel naladí kytaru a společně si zazpíváme.)
Njn.Obávám se,že už jde spíš o závislost,protože někdy mě spíš o náladu připraví.
Kamarádi jsou super, ale v dnešní době je to taky trochu problém. My se sejdeme se sousedy, to jsou přátelé. Jdeme třeba i ven spolu, ale jinak co jsme se scházeli tak zatím je to o ničem. Takže díky za tip :-) Až bude jaro a zahrada, bude to zajímavější.
Prave jsem koupil dalsi kytraru a ctvrtou vyrabim.
Vlastne ani nemam cas se naucit nejkou novejsi pisnicku.
Uz i Osmi Den od Jandy je moc stary.
Jako Katapult : Ahoj, rad Te vidim jak je?
My nejraději ty kýčovitě koltíkářské,o Niagaře,žlutejch růžích z Texasu,Japonečce,hučící řece a tak. Noví nám připadají Nedvědi.
Co ještě muze bavit starou babu - no milion věcí . Chodíme na pěší vylety, 3 kamarádky, nekdy jdu sama. Ráda jezdím autem v klidných místech, na houby, na kole. Doma si šiju, pletu, hačkuju, vymýšlím modely, neco vytvářím, čtu, cvicim, pouštím si oblíbené filmy, práci nepočítám, ať už úcetnictvi, vareni, zahradu, slepice... Raduju se z kocourku, teď mám dva, z papoušků. A to jsem dost buchta, samotářka. Kdyz se svetobeznice jako ty, ratko, zeptá, co ještě muze bavit starou babu, tak ti to proste neverim .
taky by mě bavilo zvířátko, kočička. Ale manžel nechce. Sousedka nám nabízela kocourka, zásadně nesouhlasil. A cvičit bych taky mohla trochu. Samé dobré tipy :-)
To,co jmenovala Jes,jsou záliby,které má v různé míře oblíbené každý.Ještě jsme např.nezmínili literaturu,sport,rozmanité rukodělné práce ap..Mě ale nešlo o koníčky,které lze odložit,nýbrž o ten zmíněný pevný režim.
Pevný režim dodržuje moje máma. Je si moc dobře vědoma že přichází o rozum a sílu (a smysly). Je to něco co ji udržuje naživu. Tedy kromě mých každodenních návštěv. Ovšem to už její život postupně dohořívá. Brzy jí bude 96 let.
Moc gratuluju!
(Moje tchyně se dožila 99,zemřela před dvěma lety -později než její
děti,vč.mého manžela - a kupodivu jsme k sobě našly cestu až v
posledních letech jejího života,kdy ocenila moji přítomnost i pomoc.Hlavu
měla až do konce bystrou.)
Nebyla to nahodou tvrda zena? Ptam se proto, ze to casto byva u lidi, kteri preziji sve deti..
Hodně tvrdá,která projevovala lásku pouze svojí dceři-na syny a jejich rodiny už se jaksi nedostalo.Velmi brzy jsme se to s mužem naučili ignorovat a nesnažit se o změnu.No a nakonec mi jí bylo líto.
Ona sama by navenek tyhle úvahy nikdy nepřipustila,takže mohu jenom odhadovat.Svůj život měla ráda,bavilo jí být generálem,sebekritika byl pro ní cizí pojem,ale byla statečná,nebyla malicherná.Obdivovala jsem její manuální zručnost,kterou po ní podědil můj manžel.
Zvířátka dokáží život obohatit, naplnit, dávají nám strašně moc . To bych si prosadila, na tvém místě.
my měli kočičku. když umřela, tak jsem se léta s tím nemohla vyrovnat. Dodnes slzím :-) Mám k zvířátkům příliš blízko.
Ja vim, pamatuju si, jak jsi o ni psala. Moje maminka vzdycky říkala, že na smutek nad prázdným pelíškem existuje jediny lek - rychle do nej dat nějaké zvířátko.
To jistě, a to je pro staré lidi smutné, že pokud jsou zodpovědní a mají srdce, tak uvažuji, aby zvířátko nenechali na světě opuštěné.
taky mu nedokáží dát to co potřebuje, když jsou sami závislí na druhých.
Já si nemohu dovolit marodit,protože by mi neměl kdo Ira venčit.Nejenom,že je závislák,ale přeci jenom s velkým psem,náročným na dostatek pohybu,nejde o nic moc jednoduchého.Ani psí hotel s dobrou pověstí se mu nelíbil.
Protože miluje tebe. Tak mu musíš vydržet . I kdybys mela lézt po čtyřech, tak musíš fungovat. To taky dobre znam.