Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Předmět diskuze: Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes - Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.

Zobrazení reakcí na příspěvek #5933

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
21.01.21 11:50:33 | #5933
Reakce na příspěvek #5932

Kdyz jsem se vratila domu, nemohla jsem udrzet sklenici v ruce, tocila se mi hlava a chuze mi delala velke potize,
nemam zadne ochrnuti, zbylo mi omezene otaceni hlavou a boli me temer neustale krcni svaly. Plavu jen pod vodou, nebo na zadech, jezdim autem, na kole, na bezkach....napsala jsem o tom proto, ze uz vim, ze pri narazu nikdo nic neciti..neni se treba bat.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
21.01.21 11:53:35 | #5934 (1)

to je ale jiná situace, podobná jako omdlení či spánek. Nejedná se o umírání. Já taky omdlela víckrát i se topila. Umírání chápu jako skutečné totální konečné vypínání funkcí mozku - nikoliv pouze vypnutí vědomí kvůli úlevě.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
21.01.21 12:54:18 | #5936 (2)

To je jedno, slo mi o bolest, kterou jsem vubec necitila . Mela jsem prozitek v blizkosti smrti..



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
21.01.21 12:56:45 | #5938 (1)

Tos ale měla "jenom" štěstí v neštěstí,protože milosrdné bezvědomí nepostihne každého.Těžce zranění často křičí bolestí dokud nejsou vyproštění a není jim konečně podáno morfium.
Ale raději od tohoto tématu pryč.Přejme si pevné zdraví a bezbolestné dny až do konce.(Konec dobrý,všechno dobré). *25810*



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
21.01.21 13:00:28 | #5939 (2)

jojo, přejme si dobrý konec. Všem ho přeji