V říjnu proběhnou sněmovní volby. Země do nich vstoupí zubožená:
zdravotně, ekonomicky, politicky. Uzdravování bude dlouhé a bude bolet.
Organismus národa jako organismus člověka bude potřebovat veškerou energii,
aby se z maléru dostal.
Prezident oznamuje, že do ran přisype sůl. Koalici (byť vítězné)
neumožní skládat vládu. Chce pověřit stranu, která bude mít nejvíce
poslanců. Nikoli většinu, to je klíčové. Má dva pokusy. Podle tohoto
vyjádření vznikne v prvním menšinová vláda, ve druhém úřednická.
Babiš a po něm nějaký druhý Rusnok. Prezident nerespektující nic, natož
Ústavu, je nechá vládnout libovolně dlouho. Koalice si podle něj má
počkat na třetí pokus, kdy pověření ke složení vlády dává předseda
sněmovny. Čas poběží, očekává se hluboká politická a ústavní krize.
Pro vysvětlení: V roce 2013 měla nejvíce poslanců ve sněmovně ODS. Po
pádu vlády Petra Nečase vznikla koalice, která disponovala většinou
hlasů. Prezident žádal podpisy 101 poslanců, aby si byl jist, že existuje
sněmovní většina. Dostal je. Nehodláme spekulovat, na co ony listiny
použil, ale sestavením vlády nikoho z koalice nepověřil. Ostudně se této
role ujal Jiří Rusnok a Zemanovi kamarádi, z nichž se stali ministři.
Volbami neprošli, většinu ve sněmovně neměli. V demisi vládli ještě
půl roku po volbách.
Prezident opustil snad všechny názory, které kdy měl. Je nevyzpytatelný,
což je u hlavy státu zásadní problém. Připomenu například jeho postoj k
referendu: rok 1992 - Prezident Václav Havel prosazuje zákon o referendu.
Poslanec Miloš Zeman je proti referendu: „Chtěl bych varovat před obecně
rozšířenou a dalo by se říci populistickou iluzí, která vychází z
názoru, že hlas lidu je hlasem božím a že to, co nespraví parlament,
spraví občané. To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti
nebo sarkasmu. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý
občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina této země
má podprůměrný intelekt. Těmto lidem – je to tedy polovina národa –
uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita, mnohoznačnost
světa.“
2016, Poslanecká sněmovna:
Prezident Zeman podporuje návrh zákona SPD a Babišovy vlády na referendum:
„U referenda se ozývají hlasy, že občané nejsou schopni rozhodovat o tak
důležitých záležitostech, že nám hrozí vláda lůzy. Dámy a pánové,
nikdo nemá právo urážet svůj vlastní národ. A pokud tak činí, musí
počítat s tím, že ve skutečnosti uráží sám sebe.“
Že Miloš Zeman – urážeje jako poslanec svůj národ – urážel sám
sebe, je jeho problém. Ani mě nezajímá, do které skupiny by sám sebe
zařadil, když v pravý opak obrací každé své tvrzení. Mluvil o občanech
slabých duchem, dementních, debilních a o alkoholicích. Zařadí si ho
každý podle svého uvážení.
Jediné, co mě opravdu zajímá, je, jak jeho stupňující se agrese proti
ústavnímu pořádku, nulová odpovědnost k funkci, kterou zastává, a
nezvladatelná potřeba destrukce ovlivní náš život po sněmovních
volbách. Pokud se masově nevzepřeme, budeme mít to horší ze zlého.