Ta touha po mládí, po návratu krásných časů ...
Hej, páni konšelé:
Prý bejval svět jak z růže květ, či háj
Prý žádná zlost a lásky dost, jó, ráj
Prý bejval svět jak z růže květ a já se ptal
Proč nezůstal jen chvíli dál
Pouze chvíli dál
Prý bejval svět, jó, říkal děd, jak sen
Prý žádnej kvér a spousta her a žen
Tak bejval svět před fůrou let a já se ptal
Proč nezůstal jen chvíli dál
To neměla být propagace Gotta,ale připomínka toho krásného textu,který
odpovídal na zdánlivý paradox,proč lze na léta prožitá v totalitním
režimu vzpomínat i v dobrém. 
Text neobsahuje informaci, že se jedná o vzpomínku na krásný život za totality. Hned v úvodu je zmínka o konšelích, tedy radních z dob středověku, či spíš z dob feudálních. Píseň tedy zřejmě neoslavuje krásný svět za reálného socialismu, protože v konkrétně této totalitní době seděli všude soudruzi tajemníci, nikoliv konšelé a neměli jsme žádné radnice, ale výbory.
