Žádný strach, většinou jsou doma 
.
I ten kocourek, jak jsem o něm nedavno psala, ten se na mě nalepil, nikam
nejde, drží se mě a diva se na mě jak na svatý obrázek. A to jsem se
bála, že mi utece.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
2
