Exupery napsal, že je něco docela jineho, když udeří do země krumpáčem galejní otrok, nebo zlatokop. Stejná činnost, a pritom tak obrovský rozdíl. To neni nechuť k práci, Loretto, to je přirozená nechuť lidské bytosti k otrocké práci.
Exupery napsal, že je něco docela jineho, když udeří do země krumpáčem galejní otrok, nebo zlatokop. Stejná činnost, a pritom tak obrovský rozdíl. To neni nechuť k práci, Loretto, to je přirozená nechuť lidské bytosti k otrocké práci.
Otrocka prace je prace, kterou je clovek nucen vykonavat, aniz by chtel. V tomto smyslu otrocili zejmena vsichni ti, ktere vyhodili komunisti z prace a donutili je vykonavat praci, kterou si sami nevybrali a na kterou casto ani fyzicky nestacili. V kapitalismu je moznost nepracovat, nikdo te k praci nenuti, zatim co v socilalismu , rizenem komunisty, byla pracovni povinnost. To, kteri povazuji svou praci za otrockou, mohou se na ni vykaslat a najit si jinou. Dokonce mohou odejit do jine zeme, kde se jim treba bude lepe zamlouvat pracovat.
Vidíš, mně tak nejak připadalo, že za komunistů byla práce radost
. Možná proto, že jsem se vzdycky
cítila v kolektivu dobře. Žili jsme tak nejak víc pospolu, společné
rekreace, dovolené, nejrůznější akce a oslavy. Také se mi líbilo, že
když někdo na práci nestačil, takovi ti pomalejší, postižení, nemocni,
tak dostal praci, na kterou stačil, nikdo ho nevyhodil na dlažbu jako
dneska.
Dneska je zaměstnanec jen výkonnou součastkou, musí fungovat, jinak nikoho
nezajímá. To dřív nebylo, byli jsme především lidé.