Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Jak jsi na to prosím tě zase přišla? Všichni museli nejdříve udělat přijímací zkoušky. Bez toho se na střední školu nikdo nedostal. A teprve potom se ze všech vybíralo. Navíc mohl každý, kdo se na tu školu nedostal, podat odvolání. Nevím, proč by Franta Vyskoč musel jít na horníka. Také jsem dělala zkoušky na jinou střední školu, ale tam jsem se nedostala, tak jsem šla na jinou.

OK. Marto. Položme si otázku. Dva stejně nadaní žáci se budou hlásit na střední školu. Upřednostněný bude ale žák správného třídního původu. Považuješ to jako zastánce komunistické totality za správné? A proč?

Položme si otázku, zda je správné, aby na vysokou chodili ti, co mají peníze, místo těch, kteří mají znalosti, ale trpí nedostatkem peněz? Pokud tu píšeš o totalitě, košile je bližší než kabát. Tak se ani nedivím tomu, že přednost dostal někdo, kdo sympatizoval s režimem, než ten druhý. Ale i ten druhý mohl studovat, pokud o to skutečně stál. Buď na jiné vysoké, kde nebyl takový nával, nebo dálkově. Tu větu, že se považuji za zastánce totality si nech od cesty. Já nebyla poblázněná, ale věci, které se mi nelíbili, jsem kritizovala. A to samé dělám i nyní.

Ty se mi fakt asi zdáš.
Zřejmě jsi žila na jiné planetě, když zde přednášíš takové pohádky, nabo snad sny a ideály.
Neexistovala jednotná pravidla, všude to bylo jinak a také to bylo jinak v různých obdobích budování socialismu, ale nikdy to nebylo tak, jak říkáš. Protekce a tlačenka samozřejmě taky hrály svou roli, ale základ byl čistě politický. Franta Vyskoč nemusel jít na horníka, mohl si vybrat, třeba ještě hutníka, nebo házet lopatou na stavbu. Prostě když byl někdo neurozený, tak měl smůlu. Ne že by nějakou školu nakonec neudělal, ale dalo to stokrát víc zabrat, než parchantovi soudruhů tajemníků. Měl jsem to šetěstí, že mě přijali na učňák s maturitou, bylo to s odřenýma ušima a na odvolání. Vždyť jsem měl na základce jen vyznamenání a ty tvoje přijímačky jsem udělal levou zadní. Jenže na ten obor byl tak trošku nával, takže půlka mých spolužáků, kteří byli přijati bez jakýchkoliv problémů, byly protekční synáčci, na základce trojkaři i čtyřkaři, jak udlěli zkoušky nevím, ale moc dobře si pamatuju, co jsem na dvojku musel umět já a co synáček soudruha náměstka. Ovšem to byla úplná legrace, sedmedesátá a osmdesátá léta. Táta zažil v padesátých horší věci. Soused byl na nucených pracích v dolech, v Jáchymově, místo školy, na kterou nesměl jen proto, protože se narodil ve špatnou dobu špatným rodičům. Taky spoustu tupých Hujerů s večerní průmyslovkou si pamatuju, ten film je sice komedie, ale na nějakých reálných základech vznikl, Svěrák by si ty blbce jakože vystudované přes stranu nevymyslel úplně a pro nic za nic.

Presne, neuspesny kvuli nespravnemu puvodu, musel nejprve prokazat kladny vztah k socialistickemu zrizeni u lopaty. Kdyz si nejakysoudruh usmyslel, ze dite te a te rodiny na vyssi skoly nepujde, tak se taky nedostalo ..

Měl jsem tu čest, chodit na ZŠ s Jurou, synovcem budoucího Ministerského předsedy soudruha Adamce. Od šesté třídy dělal každé prázdniny reparát.. Po vojně jsem se vrátil do zaměstnání (to už Adamec předsedou vlády byl) a mistr mi řekl. "Běž za ing. Adamcem, on ti dá práci" Šel jsem a hleďme. V kanclu seděl ing. Jura

Radárku. Ing Jura získal titul po stranické linii a dnes se dá koupit. Jenže tenkrát tě strana podržela. Dnes můžeš s koupeným titulem sedět u pokladny v Kauflandu. Kdo taky zaměstná hlupáka do řídící funkce.-)

Ano, takove pripady se bezne stavaly i na vysokou skolu byli klidne doporuceni podprumerni zaci a nadprumerne poslali do zemedelstvi..sou­druzi meli na to stanovy a podle nich se ridili, zadny si nechtel vzit na triko, ze doporucil zaka, ktery nebyl delnickeho puvodu. Ja takovych pripadu znam vic, nez dost.