Karel Kryl o Miloši Zemanovi :
„Domnívám se, že typický případ likvidace je příklad Miloše
Zemana. Případ Miloše Zemana je velice zajímavý a o d p u s ť t e, že to
použiji. Miloš Zeman byl miláčkem televizního publika v době když jsem
sem přišel. Byl to člověk zručného vyjadřování a s velkým smyslem pro
pointu. Je to člověk sličný a víceméně na úrovni televizního
moderátora. Vypadá velice dobře, nejenom na obrazovce. Pamatuji si velice
dobře, jak všichni mí rozliční praví i leví kamarádi seděli a dívali
se na něj, jak jim to ten Zeman zase pěkně dal. Setkal jsem se s Milošem
Zemanem potom v divadle Semafor, kam ho pozvali a byl v té době velice košér
a velice oblíbený. Během jediné chvíle, kdy zůstal nejprve bezpartijní,
neboť se rozpadla ta smečka, která se rozdělila potom na menší smečky.
Říkám to v této chvíli nikoliv v tom zlém, ale v tom normálním, dejme
tomu živočišném druhu. Mraveniště se rozdělilo na několik jiných
mravenišť. On zůstal mimo to vyhrané mraveniště, zapojil se do jiné
strany. Od té chvíle se stal jakýmsi renegátem, byť OF nebylo stranou. Byl
pošpiněn ze všech možných stran, protože má, dejme tomu, svůj názor.
Nevím, jestli je jeho, jestli je prospěchářský. Nechci posuzovat. Chci
posuzovat, jak se vůči Milošovi Zemanovi jedná. Celá ta záležitost
proběhla tak, že má dneska Miloš Zeman psí hlavu a jak ho milovali, tak ho
nenávidí. Je to taková debilárna – to je ta tragédie tohoto národa, nebo
těchto národů, že se chová jako idiot, bohužel, a říkám to zcela
vědomě. Říkám to stylem, jak mi říkal můj tatínek. Tatínek říkal:
dostali jsme žito. Sem s ním! Je ztuchlé. Ven s ním! Nebo náš starý
pokladník: Sláva mu! Utekl s kasou. Hanba mu! To je přesně ono, co tady
vidím, v téhle zemi. Takhle se odstraňuje soupeř, který je nepříjemný.
Ve chvíli, kdy mu nedám dokonce ani možnost, aby se k tomu vyjádřil. A jsou
takoví lidé, kteří jsou tímhle tím způsobem odstraněni.“
1
1
