Kecy, výmysly a nebo jen nostalgie, nevím.
Taky jsem chodil do školy a nikdo z nás tam nebyl čechoslovák, taková
národnost nikdy neexistovala, byť to byl nesplněný sen tatíčka Masaryka.
Do školy u nás chodili Moraváci, Češi, Slováci a Cikáni. Odjakživa mezi
těmito skupinami obyvatel existovalo přátelství a spolupráce, ale stejně
tak rivalita a nesnášenlivost. Kdyby zde byla ta údajná idylka a žili zde
jen samí uvědomělí čechoislováci, pak by přece nebyl důvod
Československo rozdělit, nikoho by to ani nenapadlo. Jenže žádná idyla
nikdy nenastala.
Švýcarsko nechte v klidu, jsme naprosto nesrovnatelná část Evropy. Ve
Švýcarsku se žádné nacistické a hlavně komunistické experimenty
nekonaly, Švýcarsko nevzniklo jako nějaká dohoda mocností po válce, ale
přirozeně. Ve Švýcarsku jsou čtyři úřední jazyky, u nás pokud vím jen
jeden a to jazyk český. Pravda, menšinám nikdo nebrání užívat svůj
jazyk i v úředním styku, ale nezlobte se na mě, český prezident by měl
mluvit česky, přes to nejede vlak. A podle mě by měl být i rodilým
Čechem, tak jak to mají v USA. Prezident koktající jakousi
českoslovenštinou je směšný, asi jako kdysi doktor Husák.
Každý na to má samozřejmě jiný názor, hlavně náplavy z východu mají
spustu argumentů, proč se máme jejich negramotnosti přizpůsobovat. Klidně,
nemám s tím problém v sámošce, nebo u holiče, slovensky umím celkem
obstojně, ale ve škole a na Hradě by se mělo mluvit česky, případně
některým z nářeřečí rodáků na území našeho státu. Vůbec netrvám
na češtině spisovné, tedy v mluveném projevu, ale prepáčte, nech si
súdruh eštébák zoberie svoje motýle a ide to tej riti, zo ktorej přišiel.
Kdo nezná Švejka, nemůže vládnout v zemi České.