Krakistán

https://medium.seznam.cz/clanek/dana-klikova-1-komuniste-mu-znicili-rodinu-a-vyhnali-ze-zeme-karla-kryla-odmitl-i-havel-mohl-prezit-ale-nechtel-246008?utm_campaign=abtest301_local_generated_title_varB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=1633011&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=1

Komunisté připravili rodinu Karla Kryla o všechno. Zakázali mu desky a vyhnali ho ze země. Jeho písně přesto znala celá země z nelegálních kopií. Po dvaceti letech v exilu se vrátil, ale pořadatelé mu rušili koncerty a novináři ho nebrali vážně.
satirické folky.

Zásadním se ukázalo setkání s hudebním kritikem Jiřím Černým, který měl v Československém rozhlasu populární hitparádový pořad Houpačka. Černý později vzpomínal, že Kryla zprvu znal jen jako „hlas přicházející ze severní Moravy“, který ho zaujal texty i melodiemi. Jenže publiku Houpačky se Krylovy písně zpočátku vůbec nezamlouvaly. „Jeho první čtyři skladby byly okamžitě vyřazeny. Ale ta pátá, Bratříčku, zavírej vrátka, která vyšla těsně po sovětské okupaci Československa, se okamžitě vyšvihla na vrchol hitparády,“ popsal Černý.

Na základě úspěchu navrhl Černý vydavatelství Supraphon, aby Krylovi nahrálo desku. Supraphon odmítl. Černý se tedy obrátil na Panton, specializovaný na klasickou hudbu, který pro neznámého písničkáře udělal výjimku. Deska Bratříčku, zavírej vrátka vyšla začátkem roku 1969 s fotografiemi Josefa Koudelky na obálce a Kryl se stal, jak sám později řekl, „národním tragédem“. Normalizační režim ale desku zakázal a zbývající náklad nechal rozřezat cirkulárkou. Šíření písní to nezabránilo.
Chtěl se aktivně zapojit do politického života. Jiří Černý popsal jedno klíčové setkání: „Když si ho Václav Havel pozval na Hrad, říkal mu Karel: Šéfe, co mám dělat? A Havel mu řekl, zpívej a jezdi po republice. To asi nebylo to pravé, co v tu chvíli chtěl.“ O českém sametu Kryl říkal, že povede jen k alibismu a k tomu, že komunisté pouze převléknou rudé pláště za modré. Psal ostře kritické skladby jako Demokracie. Jenže jak později řekl jeho bratr Jan, „najednou mu ubylo koncertů, najednou nebylo pořadatelů, kteří by ho chtěli pozvat, a Karel to strašně těžce nesl.“

Smrt v Mnichově a posmrtné ocenění

Karel Kryl zemřel 3. března 1994 v Mnichově na náhlý infarkt, pár týdnů před padesátými narozeninami. Ošetřující lékaři tvrdili, že měl velkou šanci přežít. Jenže jak později řekl jeho bratr Jan, „Karel už nechtěl žít.“

Jj, byl zklamaný z Havla a z dalších "pravdoláskařů"