Krakistán

Jj, moje stařenka 1907-1992 mně také toho dost navyprávěla o škole. Vtipná bylo i to, že jsem spoustu jejích spolužáků znala. A když se třeba stařenky rozvykládaly na "drhlačce" (v zimě se scházely po chalupách, draly peří, kecaly, pomlouvaly, zpívaly, vzpomínaly na mládí) a my děcka špizovali ušiska aby nám nic neuteklo!

Já na prababičku taky rád vzpomínám a i na její tehdejší kamarádky a kamarády v jejím věku, kteří ji navštěvovali. Pamatuji si na jednu, ta dělala v mládí modistku, vždy byla i v jejím věku velmi elegantní a upravená a nosila i díky její profesi vždy na hlavě takové ty dámské klobouky s peřím raiky atd. Moje prababička pro změnu studovala hotelovou školu ve Vídni, vařila a pekla vše dle původních receptur a vždy mi říkala:
Nejez kunerol (tím myslela dnešní Ramu, Perlu atd., obecně margaríny). Kunerol je název prvorepublikový pro rostlinné margaríny. Ona byla stejně jako všichni v mé rodině v Československé církvi husitské. Já sám křtěný nejsem, ale dodnes si pamatuji na mé debaty o historii s farářkou této církve, která ji taky navštěvovala. Mohu říci, že historii na teologických fakultách mají tito opravdu poměrně solidní.

A rovněž si pamatuji, jak i ona mi kladna na srdce, abych se v písemném projevu snažil vyvarovat pravopisných chyb, ona sama psala oproti velmi úhledně.
Když jsme u té školy, tak v její době byl ve škole hodnocen i krasopis a kárala mne vždy, že prý při psaní hrabu ,,jako kocour", což bylo i pro mne v té době úsměvné.

Nám češtinářka říkala,že ŠKRABU jako kocour

Mne to neříkala češtinářka, ale prababička a říkala opravdu že nepíši, ale že ,,hrabu" jako kocour.

Někde se říká to,někde ono.My od PLZNĚ neřekneme tento ale TUTEN,kolíky na prádlo říkáme KULÍKY...

Ano.Vím jak to máte. Například bramborák je u vás vošouch.