
Opravdu vtipné. Připomnělo mi to moji prababičku (1904-2002) a to, co mi
vypravovala na téma škola v době jejího dětství.

Opravdu vtipné. Připomnělo mi to moji prababičku (1904-2002) a to, co mi
vypravovala na téma škola v době jejího dětství.
Jj, moje stařenka 1907-1992 mně také toho dost navyprávěla o škole. Vtipná bylo i to, že jsem spoustu jejích spolužáků znala. A když se třeba stařenky rozvykládaly na "drhlačce" (v zimě se scházely po chalupách, draly peří, kecaly, pomlouvaly, zpívaly, vzpomínaly na mládí) a my děcka špizovali ušiska aby nám nic neuteklo!
Já na prababičku taky rád vzpomínám a i na její tehdejší kamarádky a
kamarády v jejím věku, kteří ji navštěvovali. Pamatuji si na jednu, ta
dělala v mládí modistku, vždy byla i v jejím věku velmi elegantní a
upravená a nosila i díky její profesi vždy na hlavě takové ty dámské
klobouky s peřím raiky atd. Moje prababička pro změnu studovala hotelovou
školu ve Vídni, vařila a pekla vše dle původních receptur a vždy mi
říkala:
Nejez kunerol (tím myslela dnešní Ramu, Perlu atd., obecně margaríny).
Kunerol je název prvorepublikový pro rostlinné margaríny. Ona byla stejně
jako všichni v mé rodině v Československé církvi husitské. Já sám
křtěný nejsem, ale dodnes si pamatuji na mé debaty o historii s farářkou
této církve, která ji taky navštěvovala. Mohu říci, že historii na
teologických fakultách mají tito opravdu poměrně solidní.
A rovněž si pamatuji, jak i ona mi kladna na srdce, abych se v písemném
projevu snažil vyvarovat pravopisných chyb, ona sama psala oproti velmi
úhledně.
Když jsme u té školy, tak v její době byl ve škole hodnocen i krasopis a
kárala mne vždy, že prý při psaní hrabu ,,jako kocour", což bylo i pro
mne v té době úsměvné. 
Mne to neříkala češtinářka, ale prababička a říkala opravdu že nepíši, ale že ,,hrabu" jako kocour.
Někde se říká to,někde ono.My od PLZNĚ neřekneme tento ale
TUTEN,kolíky na prádlo říkáme KULÍKY...
