Pokud věříte průměrnému výkonu krávy, pak by jí měla ročně dát 4 000 až 6 000 litrů mléka, což ve dnech bude znamenat 12 až 17 litrů. Jedná se o průměry u plemen mléčných výrobků a mohou se lišit v závislosti na mnoha faktorech..
Pokud věříte průměrnému výkonu krávy, pak by jí měla ročně dát 4 000 až 6 000 litrů mléka, což ve dnech bude znamenat 12 až 17 litrů. Jedná se o průměry u plemen mléčných výrobků a mohou se lišit v závislosti na mnoha faktorech..

chceš školit zootechničku????

(no ale zootechnička by zase chtěla vidět dojačku, která je TAKTO
nastavena

vždycky mě negativně pobaví jak si každý čutálista fotbalista myslí že po konci kariéry může dělat trenéra, že "on tomu přece rozumí když hrál 15 let fotbal"
mnohokrát jsem viděl krávu která kope velkým balonem lépen než fotbalista 1.české fotbalové ligy
Skot - to jsou velice chytrá zvířata, lidmi podceňována. Moje segra
stále hospodaří, má kolem 50 kusů, z toho dvacet krav. Nějaké býky a
mladý dobytek, tam se počet mění. Protože přistupuje ke každému kusu
individuálně už od narození, není rozdíl mezi psy a skotem: slyší na
jméno, přijdou na zavolání, zůstanou na místě. Když měla malou vnučku,
tak ta s oblibou chodila mezi nimi. Kráva si lehla, děvčátko si vylezlo na
krávu a sjíždělo po ní jako po skluzavce a pak na krávě usnulo... a
kráva nic...trpělivě čekala až to holčičku přestane bavit 
krávy jsou hlavně hrozně zvědavé od přírody
jeden veterinář mi poradil jak poznám nemocnou krávu
když veterinář přijde k ohradě tak krávy se hned jdou podívat co se tam
děje
a pokud nějaká kráva ignoruje svou zvědavost tak s ní něco není v
pořádku
Když ještě hospodařili moji rodiče, tak ještě chovali krávy "na
mléko" a spolupracovali se sousedy: u nás byly dojnice s telaty, mladý
dobytek byl u sousedů. Ale už malá telata šla do ohrady, aby byla na
vzduchu, zavíralo se do chléva až se sněhem. Tehdy sousedé dali asi
tříměsíční telátko své dceři v sousední vesnici, také chovají skot.
Byla to jalovička, vhodná do chovu, tak aby si ji vychovali sami. Telátko
dali do ohrady k jejich skotu, jenže ta malá mrška z ohrady utekla. V neděli
ráno. Nevěděli jsme o tom a tak jsme s táto sbalili lana a že si jedeme
zalozit na skály. Cestou jsme natrefili na "hledače telete." Táta se nabízel
že jdeme hledat taky ale tam už byla půlka vesnice, prý máme jet na skály.
Táta řídil, já seděla za ním a ze sedla jsem se rozhlížela. Už jsme
byli téměř u skal, když jsem si najednou uvědomila, že louka, kolem které
projíždíme, má stejnou světovou orientaci i tvar, jako ta louka, kde se u
našich telátka pasou: ze severu a západu les, z jihu a východu ohrada, spád
k severu. "Tati, zastav! Tady by to tele mohlo být!" Táta byl skeptický: "Nic
nevidím - ty jo?" Neviděla jsem. Ale uprostřed louky byla mez (na našem poli
mez není) Já jsem furt věřila, že to tele tam je a proto jsem došla až k
té mezi. A - bylo! Leželo pěkně pod mezí, na sluníčku, napasené,
spokojeně přežvykovalo. Schované, odnikud vidět nebylo! Zavolali jsme
mobilem ostatní hledače. Sice nevěřili, že tele je až tak daleko ale
opravdu bylo! Říkala jsem jim: "Zavoláme moji sestru, to tele jí přijde až
k rukám!!" ale oni nevěřili a začali tele chytat sami. Neuspěli, jenom ho
poplašili a pak museli zavolat veterináře, aby tele uspal. On se divil: "Jak
vás napadlo hledat až TADY?" Samozřejmě mne napráskali a musela jsem s
pravdou ven, jak mne to napadlo: "No, doktore, KDYBYCH JÁ BYLA TELE tak jde
tam, kde mně to připadá známé!" Souhlasil ale dodnes mně to otlouká o
hlavu a když mne potká, tak hned spustí. KDYBYCH JÁ BYLA TELE"
Po dvaceti letech! Syčák jeden.... 
Tady se dokonce člověk i dozví zajímavé životní zážitky… Nejen, že ten je dezolát a ten zase libtard. Super.👍 Nemusí být hlavní téma jenom politika, kterou stejně neovlivníme a zbytečně všechny rozděluje.
Někdy je dobré se i zasmát.
Já riskuju že se budete smát mně - ale - to nevadí, ono je to opravdu
směšné
