Železniční tunely kousek za Tišnovem se za druhé světové války proměnily v přísně utajovaný podzemní komplex Diana. V nelidských podmínkách tam otročilo přes devět tisíc lidí. Pro nacistické Německo se tam montovala letadla a podle pamětníků vyvíjela i tajná zbraň.
Pokud jste se vydali vlakem z Brna do Havlíčkova Brodu, hned za Tišňovem jste projeli třemi tunely. Když v roce 1885 tato trať vznikala, žádné podzemní tubusy tu ještě nebyly. O jejich vyhloubení a celkové modernizaci dráhy se rozhodlo až koncem 30. let minulého století.
Stavební práce odstartovaly v roce 1938, jenže pak přišla Mnichovská dohoda. „Doslova přes noc přišla spousta stavebních firem o zakázky,“ vzpomínají pamětníci a pojračují: „Protože lidé v pohraničí naráz přišli o práci, byly volné dělnické kapacity nasazeny právě na tišňovskou trať. Ve stavbě se pokračovalo i za okupace, kdy z Berlína dorazil striktní rozkaz vybudovat tunely širší a trať rovnou dvojkolejnou”.
Továrna Diana: Místo vlaků zbrojní výroba Třetí říše
Zlom nastal v roce 1942, kdy nacisté veškeré civilní práce na železnici zastavili ve prospěch válečného průmyslu. Když pak spojenecké nálety v roce 1943 zničily klíčovou německou továrnu Wiener Neustadter Flugzeugwerke, zraky Říše se obrátily k rozestavěné trati u Tišnova. „Ještě tentýž rok se tu objevili muži v německých uniformách, prováděli průzkum a začalo se s budováním továrny Diana v tunelech,“ líčí pamětníci v dokumentu.
Od poloviny roku 1944 už jela podzemní výroba stíhaček Messerschmitt Bf 109 na plné obrátky. Na podzim roku 1944 se dařilo v Dianě vyrobit až 8 stíhaček denně, s blížícím se koncem války produktivita upadala. Poslední letadla opustila továrnu v březnu 1945. V nelidských podmínkách zde bylo nuceně nasazeno přes 9 000 dělníků, kteří pracovali v náročných dvanáctihodinových směnách. Do jednoho tunelu se ke strojům denně mačkaly až dva tisíce lidí najednou.
To byla blbá doba.""
