Asi jsi nebyla pomáhat třeba při tornádu jako já. Třeba Ostraváci přijeli den před tím na dovolenou a celou dovolenou jezdili pomáhat postiženým stejně jako lidé ze všech koutů republiky. Za jídlo a pití… Taťka tam měl i svoji stavební techniku, lidi z práce kterým platil a spoustu kamarádů motorkářů. Za své peníze nakoupili plnou dodávku plachet na rozbité střechy atd. Oni byli v jedné z nejhůře postižené obci a já s děckama jsme vyklízeli půdy na ZŠ v Hodoníně, spolu s partou cikánů z Holíče… Koordinátorka nás poprvé poslala nakládat spolu se žáky nakládat polámané větve na kontejner, což jsem odmítla. Buď nám dáte pořádnou práci nebo jedeme jinam… Druhý den ráno jsme už byli jedna ruka. Cikáni si ráno kupovali jídlo na celý den. Báli se, že je budou mít v jídelně za vyžírky. Protože byli opravdu makáči, tak jsem je nabonzovala koordinátorce a další den je odvedla na oběd. Potom už chodili do jídelny s námi.-)





ale vyhrabala jsem takovou obrovskou tašku
do které se boxík vešel