Vojenský potenciál Ruska není při třídenní speciální vojenské
operaci ani zdaleka plně využíván.
Aby byl, musela by proběhnout masivní mobilizace, tedy povolání několika
milionů, možná i několika desítek milionů bigošů, které to Rusko
pořád má v záloze, na což se zapomíná. A taky je žádný ruský vůdce
nebude šetřit, ani litovat, bude-li chtít. klidně je nechá všechny
pochcípat, jako car, jako Lenin, jako Stalin a jako teď Putler. Dá se též
předpokládat, že armádní sklady ruské armády mají stále značné
rezervy techniky i munice. Nejspíš jde většinou o staré harampádí ještě
po komunistech, ale i kdyby se k nám přivalili v T34, tak když těch
veteránů přijede na slovenskou hranici pět tisíc a za těmi tanky
přimašíruje pěšky milion zfanatizovaných vrahů jen s kudlou v ruce,
nemáme sebemenší šanci. Proto nás straší Ruskem, kdo někdy viděl
výcvik, či poměry v ruské armádě, tak ví, o čem je řeč, to strašení
opravdu má reálné základy, to mě jako starému vojenskému vysloužilci
věř, já jsem je viděl.
Poslední kapitolou jsou samozřejmě zbraně jaderné, ovšem o jejich
použití se spekuluje od samého počátku jejich vzniku hned po druhé
světové. Jejich účinky jsou díky úspěšnému nasazení americkou armádou
v Japonsku dostatečně známy, takže po celá ta léta se jen všichni lidé
na celé Zemi bojí, který magor to tlačítko zmáčkne, klidně to může
býr magor ruský, nebo taky jiný, to nelze předpovědět.