Jestli to nebude tím, že všechny tyto přístroje se dají vyrobit jen na
jednu fázi.
Na což naši soudruzi přišli až po roce
89 
A nebo trojfázová střídavá síť byla pro průměrného Američana příliš složitá a moc abstraktní na schopnost ji využívat. :-D
To ano, ale ve všem, co má sloužit trochu profesionálnějším účelům,
nelze hledat jednofázový kondikový elektromotor pro pohon membránového
kompresoru k výčepu piva.

Dají, ale většinou stojí za hovno, jsou slabý jak čaj.
Ono je to dost složitý.
Mnoho Američanů nemá potřebu doma míchat maltu, štípat dřevo a
provozovat podobné činnosti, všechno si koupí, nebo nechají udělat od
firmy. To my jsme zvyklí si všecko dělat sami, protože jsme holé prdele a
nemáme na to jinak. A nebo obyvatelé americké divočiny si taky dělají
všechno sami, ovšem mají na to vybavení, tedy vlastní elktrocentrály a
nebo mašinky na benzín, třeba pily.
V USA taky mají v síti jen 120 V, takže pro přenos stejného výkonu teče
rozvodem dvojnásobný proud, než u nás, proto taky tam mají v rozvodech
dvojnásobně silnější vodiče a konsrukčně jiné vypínače, schopné
spínat ty větší proudy. Takže ve skutečnosti nejsou chdáci, mají ve
zdích daleko vícě mědi, než my, hlavně bytovkáři, kterým jsou tři
fáze úplně k hovnu, protože cirgulu a ni štípačku na balkóně nemají.
Stejně tak transformátory v obcích a ulicích jsou tam velmi robustní, musí
být.
Těžko porovnávat dva oslišné světy, my si ťukáme na hlavu nad nimi, o
ani zase nechápou nás, ty naše tenké drátečky a taky tu pecku, když
šáhnou na holý drát fáze kdekoliv v Evropě, páč těch jejich 120 Voltů
přežije skoro každý, našich 240 V ale ne.
Naštěstí mu je přišili a dokonce s nimi může omezeně hýbat. Napřed sanitka a za nimi jeho kolega se sáčkem s posbíranými prsty. Ale půllitr v nich prý udrží.-)
Co si z toho teda na závěr vzít? Větší průřez žil v Cu u el. obvodu
s nižší hladinou napětí a většími proudy má být symbolem
technologického pokroku 
Když ještě k tomu přičtu vyšší frekvenci 60 Hz v síti a s ní vyšší
podélnou reaktanční složku impedance, plus neschopnost využívat
vícefázový systém, když průměrný Američan žádnou profesionálnější
práci nevykonává a vše si jen kupuje. 
Já bych se tím netrápil, oni žijí nějak, my nějak jinak.
Jestli je to pokrok, mít nižší napětí v síti? Asi ne, jenže přece to
teď nebudou měnit, vždyť by to stálo šílený peníze. Reaktanční
složka impedance je nejspíš naprosté většině Američanů u řiti, hlavně
že svítí, topí a jedou jim větráky, taky lednice na chlast.
Ono kdybychom to vzali z gruntu, tak proč nemít místo 230 V třeba 460, nebo
rovnou 920 V? Pak by na připojení rodinného domku stačil tošku víc
izolovaný zvonkový drát, pochopitelně by to mělo jiné záludnosti,
zejména co se týče bezpečnosti. Zvýšení napětí z 220 na 230 proběhlo
tak nějak potichu asi před třiceti lety a jelikož nikdo nic nemusel měnit,
tak se nic nestalo. Ovšem změnit dnes milionům Američanů napětí na
dvojnásobek, to si nedovedu představit. Museli by buď skoro všechny
spotřebiče vyhodit a koupit nové, nebo to řešit nějakými transformátory,
no šílený nápad. U nás to trvalo víc jak třicet let, nejdéle vydrželo
těch amerických 120 V v zaostalé Praze, tam to někde měli až do
osmdesátek. Ale to už tam je taková tradice, dokonce i věhlasné Národní
divadlo bylo elektrifikováno až po brněnském Deutsches Stadttheater (Dnes
Mahenovo divadlo).
Takže ono jde v podstatě o hovno, akorát kdyby někdo jel do jůesej, tak
nechť počítá s tím, že ne vše elektrické co si přiveze s sebou, mu tam
bude fungovat, ale to asi taky nebude žádný problém, páč cirgulu si
těžko někdo potáhne z Nového Přerova do Ameriky.