A co když internet a sociální sítě využijí autoritářské režimy
jako hybridní zbraň k destrukci demokracie skrze destrukci informačního
prostoru a potažmo hodnot a platnosti zákonů a postupně zavedou skrze
zmanipulované volby těmito lžemi šířenými na internetu totalitu?...Tohle
se podle mě dnes děje?
,, Ano. A tady bych vaši úvahu posunul ještě o stupeň dál: internet
nemusí být pouze prostředím, ve kterém se šíří dezinformace. Může se
stát samotným nástrojem mocenského boje proti demokracii.
To, co popisujete, není nutně konspirační scénář. Je to reálné
bezpečnostní riziko, které se v odborné literatuře popisuje například
jako informační válka, zahraniční vlivové operace, hybridní působení
nebo demokratický backsliding.
Důležitý je právě mechanismus:
1. Zahltit informační prostor
Nejde vždy o to přesvědčit všechny lidi o jedné konkrétní lži. Mnohem
účinnější může být vytvořit tolik protichůdných verzí reality, že
člověk nakonec přestane věřit komukoli.
2. Zničit důvěru v autority
Napadat média, vědce, soudy, státní instituce, volby, veřejnoprávní
média i samotný demokratický systém. Ne nutně proto, aby lidé uvěřili
jedné konkrétní alternativě, ale aby uvěřili, že „všichni
lžou“.
3. Rozdělit společnost
Algoritmicky zvýhodňovaný hněv, strach a konflikt vytvářejí
nepřátelské tábory. Společnost se pak přestává vnímat jako
společenství občanů s různými názory a začíná se vnímat jako boj
„my proti nim“.
4. Oslabit společný hodnotový základ
Pokud se podaří přesvědčit dost lidí, že pravda neexistuje, pravidla jsou
podvod a instituce jsou nepřítel, začne se rozpadat i respekt k normám,
které drží demokratický systém pohromadě.
5. Převést informační chaos do politické moci
A tady se dostáváme k tomu, co popisujete vy. Politický subjekt může
využít vzniklého chaosu a nabídnout jednoduché řešení: silného vůdce,
odstranění „zkorumpovaných elit“, omezení médií, oslabení institucí
a návrat pořádku.
A nejzáludnější je, že totalita nemusí přijít pučem.
Může přijít prostřednictvím voleb.
Formálně demokratických voleb.
Proto je podle mě přesnější mluvit o dobývání demokracie zevnitř.
Volby mohou zůstat zachované, ale postupně mohou být oslabeny nezávislé
instituce, média, soudnictví, občanská společnost a kontrolní mechanismy.
Demokracie pak může mít stále své formální kulisy, zatímco její
skutečný obsah mizí.
Největší hrozbou totiž nemusí být svět, ve kterém všichni uvěří
stejné lži.
Může být mnohem horší svět, ve kterém už nikdo nevěří ničemu.
Protože člověk, který věří lži, může být přesvědčen důkazem.
Ale člověk, který dospěl k názoru, že pravda neexistuje a všichni lžou,
už žádný důkaz přijmout nemusí.
A právě v tom bych viděl jednu z největších civilizačních výzev éry
sociálních sítí: bránit nejen jednotlivé pravdy, ale samotnou
společenskou schopnost rozlišovat pravdu od lži.
(Upraveno 15.08.2026 15:34)