Covid byla velká neznámá. Nikdo nevěděl, co to udělá, jak se to
vivine. Očkování to samý - pokus omyl, v podstatě. Já nebyl proti
očkování. Naopak jsem na diskuzích psal o nutnosti očkování, jako jediný
možnosti, jak nad tím celoplošně vyhrát. Jen jsem se nemohl rozhodnout,
čím se nechat oočkovat. Odborníci sami se dohadovali mezi sebou. Nebylo
podle čeho se rozhodnout. Jedni mleli to, další tamto, třetí psali o
rizicích. Rizika byla, ne že ne. Jsou u všeho očkování, u anticovidovýho
obzvlášť. Kdo tvrdí že ne, vědomě lže, nebo je mimo.
No a když jsem se v podstatě už rozhodnul, že se oočkovat nechám, chtěl
jsem se jen zeptat doktorky na plicním, kam jsem šel na pravidelnou kontrolu s
astmatem, jestli bych podle ní měl podstoupit očkování. Jen by mi stačilo
její cca - ano, klidně se nechte očkovat. Asi už ten den bych za tím
šel.
JENŽE...ta doktorka, co nastoupila místo zemřelého primáře, místo
pohodový odpovědi doslova začala šílet a asi 5 minut, aniž bych já
cokoliv dodal, jela monolog typu: Jak nejste očkovanej, nečekejte žádnou
pomoc v nemocnici, nečekejte žádnej soucit pokud se ocitnete v nemocnici!
Nechají vás na chodbě někde v koutě, nikdo vám nepomůže! To "nečekejte
soucit" vykřikla asi 5 x, "zůstanete na chodbě" taky asi 5 x. Prostě
bezdůvodně hysterčila a doslova na mě řvala jen pro tu moji jedinou
krátkou otázku, na kterou stačilo mi říct - klidně se očkovat nechte.
Jak tak na mě dělala nátlaky ta svině hysterická a doslova vyhrožovala,
tak jsem se rozhodnul, že očkování ani náhodou!!! A přešel jsem k jiný
plicní doktorce do jinýho města, kam ta doktorka taky odešla i se sestrou,
kvůli ty nový megeře, která vyštvala jak několik lékařů a sester, tak i
spoustu pacientů.
Tak že tak to bylo semnou a s mým neočkováním. Stačila jedna svině na
OTRANu, abych se rozhodl, že očkování NE! S nátlakem u mě neuspěje nikdo
s ničím. Dosáhne leda opaku 
A nelituju, že jsem se nenechal očkovat.
