Krakistán

Tak tomu se nelze divit :-))))))))))))))

Hloupost.-)))) Tlačenka, klobásy a slivovice se dá vyrobit i na Mauríciu.

Je tam několik českých restaurací s gulášem nebo svíčkovou. Někdy si to tam projeď

Otazka je, jestli by ti to tam chutnalo, to je jako s vinem...me by vyhovovalo nejvic klima a pak teple more, ale mohla by to byt za nejaky cas i nuda.

Pokud máš práci a koníčky, tak slovo nuda neznáš.. Nuda je i tady na jihu Moravy.-)))))

chces rici pokud mas penize...mym favoritem byl NZ, hlavne daleko od Ruska..

Peníze a práce spolu souvisí. Zadarmo ani kuře nehrabe.-))) To jsi před tím Ruskem daleko neutekla. Pozor ať tě nedožene.-))))))))

Kdyz mi do toho prisel osud...

Ber to s nadsázkou... Nikdo nikdy neví, kde a jak skončí, bo cesty Páně jsou nevyzpytatelné a cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly. A na tom je kus pravdy... Hodně lidí se vymlouvá na osud. Ale nelez na hrušku a nesoadneš dolů.-)))

Veci se deji a clovek musi zustat flexibilni...musela jsem zmenit plany....

Věřím tomu, že asi každý člověk aspoň jednou v životě radikálně změní plány. Buď dobrovolně nebo je k tomu přinucen. Za to bych asi nikoho neodsuzovala... Zatím bych ten kousek " rodné hroudy" nikdy opustit nechtěla.

to si rikali zidi taky a pak uz bylo pozde

Teď ti nerozumím, co tím chceš říct.

zidi taky nechteli odejit, mluvili nemecky, meli sve pratele a svuj zivot..tak dlouho otaleli, az bylo pozde, pak je debrali, nalozili do vagonu a uz je nikdy nikdo nevidel..nekdy se sama divim, ze jsem odesla...

Otáleli moc dlouho. I židé měli hodně dlouho předtím možnost odejít. Taková byla realita. Ale chápu, že doufali do poslední chvíle. Nechci si to ani představit...

Občas o tom přemýšlím a sama nevím. Asi bych dědu, babi a přátele taky neopustila... Brrrr, to musí být hrozné rozhodování.

já beránka taky ne...

Já bych brala i farmičku nebo vinařství někde v Jižní Americe.

Kostarika...