Krakistán

Komunistický mamánek Gott vedle třídního nepřítele a reakcionářského živla Kryla.

To mnoha lidem vyrazilo dech.
Gottovi se nikdo nedivil, ten neměl problém jít s jakýmkoliv větrem, ale že s ním na ten balkon vylezl Kryl, to bylo opravdu překvapení. Nutno ale přiznat, že to vystoupení splnilo očekávání a skutečně to byla pecka, od té chvíle už skoro nikdo něvěřil, že se to zase obrátí zpátky. Nikdy na to nezapomenu. Byl to přelomový okamžik, Gott s Krylem a paní Marta s modlitbou dokončili revoluci. Přitom jsou tři tak rozdílní lidé.

Byl to opravdu silný okamžik. Spojení dvou umělců, který byl každý ve svém žánru hvězda. Gott se možná poprvé a naposledy přihlásil k nějakému postoji. Antichartu nepočítám, k tomu je dotlačili.........

No, nemyslím si, že se mistr národní umělec k nečemu přihlásil z důvodu nějakého postoje.
Podle mě žádné postoje nikdy nezastával, ale sledoval vývoj a od tohoto vystoupení si sliboval prodloužení jízdenky na další roky blahobytu a privilegií. Nemusel, měl fanynek dostatek a žádná další anticharta už se nechystala, což ovšem nemohl vědět, tak byl připraven znovu vystoupit s projevem loajality k novému ústřednímu výboru, či nové šlechtě. Jemu to asi bylo fuk, hlavně že mohl být každou sobotu v televizi a na Vánoce v Lucerně. Vždy na mě působil jako bezpáteřní prospěchář, kterému to nebylo zapotřebí.
Ať už to bylo jak chtělo, tento jeho výstup považuji za jediný, který k něčemu byl a děkuji mu za něj. Skutečně děkuji, vážím si toho dodnes.