Krakistán

Samozřejmě.
Jako vždy uvažuji o extrémech a vždy o obou.
Například: Často se diskutuje, zda někdo musel, či nemusel být za komunistů ve straně. Já se vždy ptám, co by nastalo, kdyby do strany nevstoupil vyjma Husáka nikdo, ale ptám se i opačně, tedy co by nastalo, kdyby do KSČ vstoupili úplně všichni. Podle těch, co obhajují svůj, či jiného vstup do zločinecké organizace, by v tom prvním případě nemohl být nikdo vedoucí, ředitel, v divadlech by se nehrálo, nikdo by nesměl zpívat, atd. Zajímavější je úvaha o té opačné variantě, tedy kdyby v KSČ byli všichni. To by pak byli všichni jen vedoucí a ředitelé, nebo na základě čeho by se rozlišovalo, kdo je rovnější než rovný? Čím by se někteří vyvyšovali nad jiné a na základě čeho by pak někteří požívali výhod nad jinými?

Myslím to tak, posuzuje feminismus podle jeho nejexttamnejsich projevu. To je jako kdybys hodnotil křesťanství podle lidí, co si jdou sednou na kopec a čekají na konec světa...

No popravdě, já to moc neposuzuju, nejsem toho hoden.
Pro mě jsou všichni extrémisti magoři, tak si jdu sednout na kopeček a čekat na konec světa.
...