6. Hamás vyhrává informační válku
Vojenská bitva je jen na jedné frontě. Druhá je mediální, emocionální
a ideologická. A v této fázi je Hamás bohužel vítězem.
7. Rukojmí – vymazáni z debaty
Hamas stále drží téměř 60 rukojmích – včetně Němců. Jsou
mučeni, zneužíváni a špatně zacházeni. A přesto oni i mnoho
zavražděných téměř úplně zmizeli z veřejné debaty. Protože ukazují,
kdo tuto válku začal – a proč Izrael bojuje.
8.„Hamas není lid“ – to zní uklidňujícím způsobem, ale často je to
sebeklam. Desítky let indoktrinace režimem, který udržuje intelektuální
odkaz národních socialistů, měly svůj vliv. Dokonce i batolata si ve
školních hrách nacvičují, jak vraždit Židy nebo se vyhodit do povětří.
Jásot nad masakrem 7. října nebyl žádným přešlapem. Obyvatelstvo se
dívalo jinam – nebo se s nadšením zapojilo do vraždy. Gaza potřebuje víc
než jen jídlo. Potřebuje osvobození. Detoxikaci. Politickou denacifikaci –
jako Německo po roce 1945.
9. Arabský svět nepomáhá,,Zatímco je Izrael pod tlakem a očekává se od
něj morální ospravedlnění, Egypt, Jordánsko, Saúdská Arábie a další
zůstávají nápadně tiché. Žádné povstání proti Hamásu. Žádné
přijímání uprchlíků. Žádné skutečné mírové iniciativy. Arabská
solidarita končí na (dobře zabezpečených) hranicích. Protože přesně
vědí, s kým mají s Hamásem co do činění. Západ si ale raději Izrael
hlídá – než aby šlapal na paty svým vlastním „partnerům“.
10. Muslimské oběti jsou důležité pouze tehdy, je-li do toho zapojen
Izrael,,Miliony muslimů byly zabity – v Sýrii, Iráku, Íránu, Jemenu,
Nigérii, Afghánistánu, Myanmaru a Číně. Ale žádné demonstrace.Toto
selektivní pobouření se odhaluje: Nejde o lidská práva. Jde o Izrael.
