bramboráku. kam se na tebe hrabou pohádky pana majera

bramboráku. kam se na tebe hrabou pohádky pana majera

To nejsou žádné pohádky. I tady máme s prací Ukrajinců víc než
dvacetileté dobré zkušenosti. Nejenom ve firmách. Můj mladší syn stavil
barák svépomocí nadřel se na tom především on sám ale pomáhat mu
chodila celá rodina i kamarádi. Ve vedlejší vesnici je ubytovna pro
Ukrajince, pracují v různých firmách, mj jsou i kolegové mého syna.
Většinou mají volné víkendy a tak chodívali i synovi na stavbu. Občas
jsem snaše pomáhala vařit a ti Ukrajinci se opravdu nezastavili od rána do
večera. Syn jim za práci, samozřejmě, zaplatil ale oni si od něj vzali
velice málo. Říkali, že se vždycky dobře najedli
(snacha je vynikající kuchařka)
a že by se styděli vzít si víc. Jo - a
- na rozdíl od těch výše vzpomínaných - byli velmi pořádní
Spolehliví, precizní i
pořádní.
a ten barák ještě stojí a lidi, co ho stavěli a jedli tam jsou stále
naživu? 