Krakistán

trošku si to protiřečí, ale to bude asi jen dojem...

Takové tzv samoživitelky známe asi všichni. A přitom se to děje v rodinách, které rozhodně nouzí netrpí Naprosto přesně jak píšeš… Říkám jim bílí cikáni.

Já chci mít normální klasickou rodinu. Napřed svatba, potom děti. Doma pracovitého chlapa, psa a nějakou kočku.-) A dokonce bych mu ani nezakazovala zajít si o víkendu mezi chlapy na pivo.

To říká zamlada každá. Málokterá to ale dokáže realizovat v praxi.

Já tomu věřím. S Tonckem se znám od malička a jsme spolu už víc než čtyři roky. A taky mi tenkrát taťka řekl, že se ho mám držet jak hovno košile. Vždycky dokázal ty moje nápadníky dokázal zastrašit a jedině Tonícek se mu dokázal postavit a málem došlo na rvačku. Řekl mu, že mě má rád i kdyby se na hlavu postavil. Tata prý vyvalil oči, ztratil dech, pozval ho na panáka a ve finále si potykali.

A neber mi iluze.

Já, samozřejmě, ZNÁM některé samoživitelky/sa­moživitele, kteří POTŘEBUJÍ POMOC. Ale mnohem víc těch, kteří jsou sami s dítětem/dětmi cíleně, protože mají nárok na vyšší sociální dávky, i když ten partner je docela blízko a o potomstvo se stará.

No a pak tady máme "samoživitelky", které bydlí v azyláku a když jim končí doba. po kterou tam mohou být, "jdou na vycházku" - a - vrátí se opět těhotné.

(kdybych neměla zkušenost dobrovolnice v jedné neziskovce, která se stará o bezdomovce i samoživitelky, netroufala bych si to hodnotit. Mazec je, když si přijdou pro potraviny z potravinové banky. "To si máme brát syrové maso??? Proč mně to NEUVAŘÍTE?? Já to neumím!! A zelenina? k čemu to je?? Syrová mrkev! Těstoviny nemáte? Jenom brambory a rýži?" a tak dále a tak podobně.....

Si děláš prdel. To jako fakt???

Nedělá si prdel.
Kámoška taky jeden čas pracovala v této sféře a občas se prý některá ta hladovějící chudera dožadovala v potravinové bance chlastu a cigaret.
Taky prý tam občas přijela "socka" v Audině za milion, na krku kilový zlatý řetěz, na sobě měla od Adidas snad aji podprdu, na vodítku dva čokly určitě ne podvraťáky. A taková čůza si přišla nafasovat zadarmo pytlík rýže, nebo nudle.
Lidi jsou neskutečně drzí a vychcaní a pak na to ti skuteční potřební doplácejí.
Pomáhat je samozřejmě potřeba, jenže těžko se dá soudit, kdo je té pomoci hoden.

Je to moje osobní zkušenost kdysi jsem chodila vypomáhat do jedné neziskovky jako dobrovolnice a tehdy jsem ztratila iluze o lidech takzvaně v nouzi
Od té doby když chci někomu pomoci, tak cíleně! Osobně. Protože - víš, lidé, kteří pomoc opravdu potřebují si o ni málokdy řeknou! Raději se uskromňují a snaží se sami co jim síly stačí!

Přesně tak. Nikdo nemůže zachránit celý svět. Já jsem si vyhlédla osamělou 85 letou babičku. Dělám jí v Brně pravidelně nákupy a za odměnu u ní ochutnám nějakou její výbornou buchtu. A hlavně je ráda, že si může popovídat… Každý má ve svém okolí nějakého člověka, kterému může pomoci. Jinak jsem ráda, že pokud se nejedná o politiku, tak se tady dá bezva diskutovat i s lidmi, do kterých by to jeden neřekl.

Laska bliznimu....co zdedis?

Že by dobrý pocit?

Osobne si myslim, ze pomoc druhemu bez ocekavani diku cini cloveka stastnym...