Krakistán

Něco o historii krymských referend , dokazující permanentní potýkání s centrální vládou v Kyjevě :

26. 2. 1992 zrušila Krymská národní rada autonomii a přijala nový název Republika Krym.
5. 5. 1992 byla tato republika vyhlášena, 6. 6. 1992 byla přijata její ústava, která mj. umožňovala připojení k Rusku a která měla být potvrzena referendem 2. srpna 1992
15. 5. 1992 Ukrajinský parlament anuloval Krymskou deklaraci nezávislosti a dal Krymskému parlamentu týden ultimátum na zrušení referenda, Krymský parlament pak pod tímto tlakem zrušil 19. 5. 1992 rozhodnutí o státní samostatnosti, což pak vyústilo do kompromisu autonomie. Ruský parlament naopak přijal usnesení o nezákonnosti oddělení Krymu od Ruska.
1993 – v době hyperinflace a ekonomické krize , posiluje Krym svou autonomii a vytváří úřad prezidenta.
Krymští Tataři získávají ve vyjednáváních a Krymský parlament schvaluje kvótu jejich zastoupení v něm danou demografií, což získává výhody i pro další navrátilce z řad Arménů, Bulharů, Němců a Řeků.
16. leden 1994 v Krymských prezidentských volbách zvítězil J. Meškov, který založil svou kampaň na platformě unie s Ruskem, jedním z jeho prvních kroků bylo opět vyhlášení referenda.
27. března 1994 v Krymských parlamentních volbách zvítězil proruský blok Rossija, v referendu, které se konalo současně schvalují voliči větší autonomii na Kyjevu, dvojí občanství s Ruskem a Ukrajinou a zákonný status prezidentských dekretů.
květen 1994 Krymský parlament schválil znovuobnovení ústavy vyhlašující nezávislost na Ukrajině, v říjnu pak Krymský prezident a parlament rozhodují o sepsání nové ústavy.
17. března 1995 ruší Ukrajinský parlament Krymskou ústavu a úřad krymského prezidenta a Krymská vláda je na období června až září 1995 výnosem podřízena přímo ukrajinskému prezidentovi. Sesazený krymský prezident Meškov v Krymském parlamentu odsuzuje kroky Kyjeva a vyslovuje se za postupné přičlenění Krymu k Rusku. Krymští Tataři opět zcela ztrácejí těžce vydobyté politické pozice.
v říjnu 1995 Krymský parlament schválil novou ústavu. Ta ale nebyla Kyjevem uznána až do dubna 1996 – dokud nebyla několikanásobně podstatně upravena. Krym se stal
integrální součásti Ukrajiny , podmiňující obsah Krymské ústavy schválením nadpoloviční většinou Ukrajinského parlamentu, úzce vymezující pravomoci tamní vlády a s právem veta Ukrajinského prezidenta na všechny Krymské zákony, nicméně rovněž s právem Krymské vlády pořádat místní referenda a participovat při zajišťování práv a svobod občanů. Situace se pak na čas relativně zklidňuje po podepsání smlouvy mezi Ukrajinou a Ruskem rozdělující černomořskou flotilu a upravující status Sevastopolu v r. 1997, nová ústava nicméně působí novou vlnu bezpráví proti Krymským Tatarům, jejichž rovnoprávný národnostní status politické špičky v Kyjevě rovněž vesměs prakticky neuznávají .