krid - komu veris Ty osobne - americanum - nemcum - francouzum anglicabun - nebo komu> mongolcum ? nebo turkum?
krid - komu veris Ty osobne - americanum - nemcum - francouzum anglicabun - nebo komu> mongolcum ? nebo turkum?
Všechny státy aliance NATO musí ctít kolektivní obranu. A státy které jsi zde uvedl tak:
USA, Německo, Francie, UK (United Kingdom), Turecko jsou v NATO, stejně jako my.
krid ale ja se te jasne ptal komu veris ty ?? kteremu statu kdyz ne rusum?
Věřím aliančním závazkům všech států, kteří jsou v alianci NATO
co se týče obrany. Česká republika je členem NATO a členem EU. Asi
netušíš, že i občanské průkazy dnes máme všichni v EU v podstatě
stejné, neřešíme kam jedeme a i státy co nejsou v EU, ale jsou v
Schengenském prostoru, tak tam také nepotřebujeme passport, prostě jedeš
například přes Německo, zamyslíš se v autě, nějak nezaregistruješ
ceduli, přejedeš Flensburg a zničeho nic si říkáš. A hele, to už jsem v
Dánsku? To se mi stává vždy a pohoda. V Německu mne jenou zastavila
policie, jenom se podívali a když viděli, že nevezu žádného nelegálního
migranta a protože ti hoši uměli velmi obstojně English a jeden z nich také
jako já chytal ryby, tak jsme si pokecali o rybařině na moři atd., byli
velmi slušní a byla s nima legrace.
Nějak ti ani nevidím dnes nějaké rozdíly mezi námi v Evropě.
krid -- to veris moc dobre - tvy rodice verili v to same ale ne NATO ale Warsavskemu paktu
Tak to se moc pleteš. Moji rodiče jsou oba ročník narození 1947. Máma
jako mladá stále v Liberci v srpnu 1968 proti okupačním tankům a byla
účastna i těch mrtvých, kteří to tam odnesli. Otec byl toho času na
vojně v Milovicích u vrtulníkové letky jako chemik a po okupaci podepsal
papír proti vstupu sovětských vojsk a potom se to s ním celou dobu
normalizace pořád vezlo.
Psal jsi zde něco o broušeném skle tak věz, že moji rodiče jsou spolu od
16ti let, poznali se na sklářské průmyslovce v Železném Brodě a jsou
spolu do dnes. Jsou oba stejně staří. Letos umřel jejich spolužák,
sklářský architekt Aleš Vašíček. Moji rodiče nikdy nevěřiili
Varšavské smlouvě atd. myslím, že jsem ti to vysvětlil dostatečně.
Na této škole se moji rodiče poznali...a není to daleko od Čeké Lípy,
máma je z liberecka.
Tady se poznali:
kird - muzes prosim pozdravit matku i odce odemne -- kdyz zacal v Liberci pred radnici strilet nemec a zabijet lidi - Tak se Kurt nikdy neomluvil - uz asi nezije mozno ano == V/. Havel tam tehda taky byl a plazil se s podlubi kam najel nemecky tank To men teda Venca rek osobne - Byl tehda v Divadle F.,X Saldy
I u tohoto pohřbu byla moje máma. To krematorium se nezměnilo. Letos jsem tam byl 2x. Umřela mojí maminky sestra (84 let), učitelka zeměpisu a matematiky, okresní metodička matematiky a poté za měsíc i moje sestřenice Jolana (58 let), absolventka vysoké strojárny v Liberci. Za krematoriem je hřibitov, mám tam babičku, dědu a teď již i sestřenici a tetu.
krid - znam to tam dost dobre -- ale otom radeji nic -- promin vzpominky -
Taky znám a taky vzpomínky. Poslední dokonce z letoška a na tom krematoriu ten nápis, ten se mi vryl do paměti od mala. Letos opět znovu: A ten nápis: ,,Čistý, jasný probožský ohni, vezmi ve svou náruč zemdlelé tělo."
Strašné. Jak říkám mám tam na to hřbitově hned za kremačkou babičku, dědu (rodiče mámy) teď i tetu(sestru mámy) a i sestřenici (dcera té mé tety).
Ano, ano. I ty kostky(dlažební kostky) nahoru do toho prudkého kopce na krematorium jsou taky pořád stejné.
V libereckém divadle hrál na klarinet a saxofon můj děda, otec mámy. Kamarádil s Janem Werichem.
kird -- jeeeeeeeeeeeeeee ja tam byl hodne krat :-))) mozno jsem ho slysel :-))) 1970 --- 1974 moc krat
Tak pokud to bylo 1970-1974, to jsi slyšel mého dědu zcela určitě.
Umřel v roce 1979 (co vím náhle, mrtvice), to mi byly 3 roky. Babička mi
umřela v roce 1986, ta mne učila English od mala (její otec byl z Wales- můj
praděda) a já jsem si tehdy říkal jako malej, proč se musím učit English
a po roce 1989 jsem byl za to rád, měl jsem velmi dobré základy.
A jak máma zjistila, že jsem zdědil po ní (máma od mala zpívala v
severáčku) a po jejím tátovi (dědovi) hudební sluch, tak šup se mnou v
šesti letech do hudebky( tehdejší LŠU, dnes ZUŠ) a u já jsem začal
flétnou, po 3 letech klarinet a potom saxofon.
Vlastním po dědovi krásný, koncertní saxofon. Sice těžký než ten druhý
moderní, ale má překrásný zvuk.
Mamka se kdysi zbláznila a nutila mě do houslí. Do doby než tatu chytil rapl, zařval a housle rozšlapal.-))))))
No jo no. Tak u nás to bylo jinak. A je dodnes. U nás jak máš na něco talent, neexistuje slovo nejde, nebo nechce se mi. To je prostě výchova mé mámy. I obě neteře to tam měly od mala. Teda nikoli v hraní na nástroje, ale ta mladší z těch dvou Gábina....jak máma zjistila, že umí kreslit a malovat, tak si ji vzala do parády. Gábině( jmenuje se Gabriella s dvěma L po mé babičce, její prababičce z Liberce), bude v prosinci 28 let. Ta se živí grafickým designem. Je absolventkou https://www.favu.vut.cz/ v Brně.
A to mě na bicí učil nějaký Martin
Škaroupka. Ale dechovku bych po nějakém tréninku odťukala.-))))
Tebe doma málo chválili ,viď a tak si.myslíš že ten obdiv dostaneš
tady. Ještě je Monika s tebou, nebo už ti pláchla 
v Liberci tehda 21/8/68 prijeli nemci - opravovala se radnice a s lezeni nekdo hodil trubku leseni do nemeckeho auta - proto zacal strilet nemcky tank a druhy Pi 314 najel do podlubi - jeji dolu Moskevskou a ne napravo Prazskou - obe jednosmerky nemci jeli doproti smeru