Krakistán

Ty vole. Vaťák a zmijovku? Tak to nenosili ani moji rodiče a to jsou oba ročník narození 1947.

Odborník žasne a laik se diví.

No jo, jenže v tom je jádro pudla. My jsme měli telecí leta v půlce osmdesátek, kdy naši rodiče, staří jako ti tvoji, nechápavě kroutili hlavou, proč chodíme jako strašáci.
Nechodili v tom všichni v mém věku, jen spíš my, co jsme tak nějak soudruhy nemuseli. Komouše ve škole to strašně sralo, jenže jsme byli oblečeni jako symbol systému - dělník, takže nám to nemohli zakázat.
Spousta děcek, zejména protekční spratci z komouškých rodin nosili hadry z tuzexu, blůzičky, svetříšky, barevný bundičky a podobný sračky. Byli jsme dost rozděleni na dva tábory - hášci a vexláci se říkalo. My hášci jsem chodili na bigbítový zábavy na dědinách, vexláčci na diskotéky pořádané v klubech SSM.

Aha. No už jsem se lekl. Moje sestra je ročník 1970, je bez měsíce o 7 let starší než já, a taky nenosila zmijovku a vaťák. Pamatuji si, jak jí máma šila v osmdesátkách sem tam něco z Burdy a taky se jezdilo pro oblečení do Maďarska, to se muselo na hranicích v Komárně uplácet kartonem cigaret a taky se muselo na sebe vzít více vrstev oblečení, když se jelo přes hranice. V Maďarsku bylo oblečení(hlavně trička a mikiny), sportovní vybavení a elektronika to bylo v DDR a taky v Polsku, tam jsem byl 2x 1987 a 1989 v létě v Gdaňsku(dodnes se mi tam líbí Gdaňsk a Gdynia), tak tam byly sluneční brýle, walkmany, kazeťáky, taky džísky a rifle atd. Rovněž odznaky skupin Depeche Mode, Metallica, rovněž Samantha Fox, Sandra atd. u nás nebylo nic. Maximálně v Tuzexu a nebo před Tuzexem od veklsláků. No a i komedianti něco měli. Si pamatuju jednu komediantku, ta měla u nás střelnici (tu maringotku) po celý rok a ta, no já jí dodal dvojkové skleničky ze sklárny a ona mi sehnala nedostatkové tričko se Sandokanem, což byla velká vzácnost v době mého dětství. V devadesátkách už to bylo O.K., to už bylo vše.

To za mne v mládí. Rifle, tričko, džíska a hlavně ledvinku, v ní walkmann+sluchátka na uších a sluneční brýle.

Asi jsi o něco málo mladší, za nás ještě walkman nebyl. Teda on už existoval, ale něco tak "luxusního" měl jeden ze sta. Ale rifle, džíska, to jo, to byl základ. Sluneční býle ne, to byla asi městská móda, my jsme je měli jen na fichtlu vražený na řídítkách.

No je mi 48 let, v prosinci mi bude 49 let. I sestra, ta je ročník narození 1970, už taky měla walkmana.

Pán je také střelec

já taky...

Se nevytahuj

Pán Ale pro pivo ti chodit nebudu

Jak se říkalo na vojně... Sahara!! A když už, tak Prazdroj 12, Radegast 12, nebo Stella Artois. A jedu na ty nohy a ruce!!!

Sahara no tuhle jsem nezažil,ale tu Judskou ano ,čutora vody na skoro deset dní.

No já jsem byl šedé barety, logistika. Byl jsem u psovodů. Přijímač v Opavě (Dukelská kasárna), přísaha na Hrabyni, potom muniční sklad Dobronín (dodnes funkční armády), poté PŠ (poddůstojnická škola) na Grabštějně (u Hrádku nad Nisou), veterina vojenská Hlučín a potom opět tehdejší VÚ 3755/6 muniční sklad Dobronín, končil jsem jako zástupce kynologa.

To bylo ale ještě před rokem 1989 že?

Ne, to bylo o mnoho později. Si to spočítej. Jsem psal, kolik let mi je. Já byl na vojně na rok. Za mne se chodilo na vojnu na 12 měsíců.

Jseš o 6 let mladší než já. Takže když si to spočítáš, tak jsem logicky nemohl být na vojně před rokem 1989.

Musím se ti přiznat že máš dobrou paměť pokud jsi mě četl a nekoukal mi na profil, když hned napíšeš že jsem od tebe o 6 let mladší. Tak to jo pak 1989 rok beru zpět.

A nezapomeň že jsi měl mapu kravmagore

V té době měl každý mapu debile

Zalez do toho svého dezolátního chlívku a neotravuj zde.

Walkman se dal koupit v DDR, v Polsku (Gdaňsk) a taky od veksláků se dal sehnat co byli před Tuzexem v osmdesátkách.

Ano, walkman se koupit dal. Ovšem nebylo za co.
Byl jsem rád, že jsem sem tam splašil stovku na kazetu. Stovka bývala pro puberťáka docela dost peněz.
Walkman se prodával za hodně stovek, ty jsem neměl.
No a taky jsem po něm ani moc netoužil, už od dob učení mě spíš zajímalo hi-fi, nebo alespoň náznak něčeho takového. Prostě mám rád solidní zvuk. Raději jsme těch pár kaček, co jsme dokázali sehnat, dali za součástky a ufušovali jsme si zesilovač, nebo nějaký bedýnky a i když to vypadalo směšně, hrálo téměř vždy líp, než walkman z tuzexu.
Walkmany byly plastový šustítka, ale zamlada jsem si pár kaček přivydělal jejich opravama, nejčastěji výměnou šňůry ke sluchátkům, páč ty sráče prd vydržely a bylo úplně jedno, jestli to byl značkový Sony, nebo pak po revoluci šunt z tržnice, během pár týdnů intenzivního používání tu šňůru ukroutil každý.

Veksláky jsi poznal hned. Na tu dobu perfektně ,,vyháklí" , kolem nich se motaly kočky hezké a měli tam zaparkovaná auta, nejvíce co měli bylo Fiat Uno v té době i nás v Jihlavě na Dolním náměstí před Tuzexem (tehdy náměstí Míru, dnes Masarykovo námestí) pod Priorem. No a protože jsme jezdili každoročně a LVT do Liberce, tam se taky dalo mnohé sehnat, co normálně nebylo k dostání. Liberec byl modní a textilní město tehdy. No a taky jsme jezdili do Gerlitz (tehdejší DDR). To je z Liberce kousek.

No to byli opravdoví veksláci, tedy kšeftmani, třeba s bonama, nebo i se zbožím, které nebylo k sehnání (elektronika, rifle, atd.)
My jsme ale mimo těchto říkali veksláci i těm z nás, kteří vyznávali určitý styl oblékání a vlastně i života. S ničím nekšeftovali, byli to kluci, či holky třeba ze třídy. Nosili mrkváče, berevný blůzy, chodili na diskotéky a poslouchali disco. My, co jsme nosili ty rifle a džísku jsme zase byli "hášci", přestože jsme nefetovali hašiš.

Jenom kdyby jsi nevěděl, LVT byly ...Liberecké výstavní trhy.

Vím, ale nikdy jsem v Liberci nebyl. Pro mě je to exotika.
Liberec jsem viděl akorát z Ještědu.

Jardík z Ostravy ani v těch osmdesátkách walkmana nepotřeboval. Jemu stačila tato sluchátka, aby mu neodstávaly uši, což se nepodařilo do dnes.

Walkman to je opravdu už dlouho

No jo no. Walkman potom discman. To je už fakt minulost. Ale náhodou, za mne devadesátky byla skvělá doba.

šampóni...

Přeně.
Nagelovaní blbečci ze zazobaných rodinek.
Jeden větší kretén jak druhý.
Stupidní seriál.

Ty si o tom Kříďáku snil a já to tam zažil, v tom je ten obrovskej rozdíl mezi námi, ten rozdíl mezi teorií a praxí a ne v písmenkách!

Jedna z tehdejších diskoték u nás. Devadesátky.