Ano, walkman se koupit dal. Ovšem nebylo za co.
Byl jsem rád, že jsem sem tam splašil stovku na kazetu. Stovka bývala pro
puberťáka docela dost peněz.
Walkman se prodával za hodně stovek, ty jsem neměl.
No a taky jsem po něm ani moc netoužil, už od dob učení mě spíš
zajímalo hi-fi, nebo alespoň náznak něčeho takového. Prostě mám rád
solidní zvuk. Raději jsme těch pár kaček, co jsme dokázali sehnat, dali za
součástky a ufušovali jsme si zesilovač, nebo nějaký bedýnky a i když to
vypadalo směšně, hrálo téměř vždy líp, než walkman z tuzexu.
Walkmany byly plastový šustítka, ale zamlada jsem si pár kaček přivydělal
jejich opravama, nejčastěji výměnou šňůry ke sluchátkům, páč ty
sráče prd vydržely a bylo úplně jedno, jestli to byl značkový Sony, nebo
pak po revoluci šunt z tržnice, během pár týdnů intenzivního
používání tu šňůru ukroutil každý.