Jako vyšetřovatel měl zkušenosti s mnoha chladnokrevnými vrahy české historie. Do vězení díky bývalému detektivovi oddělení vražd Janu Štočkovi putoval Ivan Roubal nebo orličtí vrazi. A ohledně možného propuštění několikanásobného vraha Zdeňka Vocáska má jasný názor. „Když zabil jednou, zabil podruhé, proč by nezabil i potřetí?“ říká Štoček v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Jak na vás Vocásek naživo působil?
Bezcitně. Když vše pak přiznával, mluvil o tom dost s klidem, jako by pro
něj byla smrt člověka běžná věc. „Jo, toho jsem zabil a toho taky…“
On to tedy žádný génius nebyl a mluvil o tom bez emocí. „No tak si něco
odsedím.“ Ale mám úplně před očima, když se seznamoval se spisem v
jedné kanceláři. Vždy, když končí vyšetřování, tak má pachatel
právo si celý spis přečíst, mít připomínky a návrhy na doplnění. A
přesně ho vidím, jak to začal číst a dostal hysterák, když viděl, co
všechno tam na něj je. Začal nepříčetně řvát, že za tohle dostane
trest smrti. Dost hlasitě v té kanceláři bouřil, jako by mu to tam snad dal
někdo schválně a neuvědomoval si, co provedl. Ale on to všechno udělal.
Jednal při těch vraždách vždy impulzivně. Nebylo to tak, že by to
promýšlel dopředu.
Myslíte, že je pro společnost dál nebezpečný?
Tihle lidé jsou vždycky nebezpeční. Nikdy nevíte, co se mu urodí v hlavě
za plán. Když zabil jednou, zabil podruhé, proč by nezabil i potřetí? Dnes
je mu přes šedesát a je vlastně docela zachovalý. Takže já s jeho
propuštěním nesouhlasím, myslím si, že je to pro lidi pořád riziko.
Pustí ho a on zas někoho zamorduje.Těmhle
bezcitným hajzlům už bych nevěřila. 

